Neveliký prostor osvěžovny nabízí 10 stolů pro štamgasty, dělníky, životní ztroskotance i cestovatele a poutníky. Pivo Radegast 10° = 20 Kč. Znalce nádražek při vstupu uspokojí pohled na zažloutlé záclony u oken. Hned je jasné, že se jedná o slušný podnik a vyplatí se posadit se. Jakmile potenciální zákazník obsadí místo, uzří, jak se nad výčepem vine umělohmotná imitace vinné révy. Vedle ní visí dva valašské klobouky – to kdyby někomu nebylo jasné, že je na Valašsku jen podle toho, že se zde pije Radegast.
Hospoda je vyvedena, jak má hospoda být, to jest ve dřevě – stoly, židle, obložení. Nachází se zde i jeden hrací automat. V šesti přítomných lustrech jsou 4 žárovky, z toho 3 svítí. Vyskytuje se zde také menší množství much. To vše se dá vysledovat za dobu, kdy čekáte, až budete obslouženi. Pozor! Restaurant je bez obsluhy, jak lze zjistit buď z nenápadné informační cedulky nebo vrozenou sociální inteligencí (někdo dříve, někdo později) či obyčejným pozorováním. Předpisy a cedulky jsou tu brány zcela vážně. Například „Zákaz prodeje alkoholických nápojů osobám mladším 18-ti let“ je skutečně aplikován. Od znalkyně místních poměrů se dozvídám, že žena za pultem důsledně vyžaduje OP. Mám čerstvě oholený vous a abych nebyl vystaven tomuto ponížení, raději si objednávám rozlévanou kofolu, 1dcl = 4 Kč.
V podniku nehrál žádný hudební podklad. Osazenstvo osamělých mlčenlivých mužů se překvapivě rychle střídalo, málokdo si objednává více než 1 pivo. Důvodem může být i fakt, že WC se nachází velmi pravděpodobně mimo obvodové zdi hospody, v nádražní hale. Nezjišťoval jsem, jaké jsou možnosti pro zákazníky nádražky, ale pokyny pro občany stižené potřebou jsou následující: kabinka 5 Kč, pisoár 3 Kč, mytí rukou 2 Kč.
vole fotky!!!!!
budou večer.