Lehce vykostěný netopýr

Velorex je vozidlem, které s sebou nese atribut lůzra, nuly, váguse. V mých očích však má tento stroj také atributy vznešené nedbalé elegance. Arogance ostaních motorových vozidel bledne před nenucenou grácií třepotajícího se netopýra.

Velorex nejlépe vystihne poezie od IvyRyby. Beletristické pojednání na téma Velorex nefunguje, prostě nemůže.

Deklamace
Cesty louky širé lány
my nechceme aeroplány
My toužíme vidět svět
z nesmrtelných tříkolek

Obdiv
Co to klouže krajinou?
Co se hrdě městem plouží?
Hadrák, prdlavka či chroust
po tom moje srdce touží.

Tak to bylo II
Sličná slečna Velo
měla vždy dobrý vkus
a když hledala si chlapa
tak musel to být kus
Musel mít dobré klouby
a zpětné zrcátko
nevzala by si přeci
žádné párátko
I ona v sobě měla
však trochu skromnosti
nač hned mít čtyři kola
na třech ji povozí
Našla si tedy Rexe
z královského rodu
ani ji nenapadlo
svádět Pepu Škodu
Spojili svoje přednosti
v jediný skvělý tvar
povili Velorex
káru všech kár

Velorex je osobitým strojem a je otiskem svého majitele, jeho vkusu, šikovnosti, zhýralosti. V galerii přinášíme pár kousků, které z poheldu velorexí problematiky nejsou ničím zajímavé, leč z pohledu osobitosti mne přitahují.