Beastie Boys: Hot Sauce Committee, Pt. 2

Když se blížil příchod nového tisíciletí a zpovykaná média strašila počítačovou apokalypsou, soudný člověk nad tím jen mávl rukou. Samozřejmě, že žádný celosvětový kolaps nenastal. Ale když si poslechnete desky Beastie Boys vydané po roce 2000, začnete si říkat, že by na tom Y2K přece jen mohlo něco být.

V roce 1999 byli Beastie Boys na absolutním vrcholu. Album Hello Nasty lámalo žebříčky kritiků i prodejců, antologie Sounds of Science přiblížila jejich hudební vývoj nové dospívající generaci posluchačů. Jenže s přehoupnutím letopočtu se Mike D, MCA a AdRock najednou začali brát moc vážně. Místo jako tři pošahanci se začali tvářit jako tři mudrci z východu, místo skládání nových písniček psali protestsongy proti Bushově vládě a pořádali koncerty na podporu Tibetu.

Jasně, tohle všechno by se ještě dalo smáznout slovem vývoj. Co byste dělali vy, kdyby vám táhlo na čtyřicet a ve svém oboru už jste dávno všechno dokázali? Horší je, že se pánové z New Yorku začali stylizovat do role klasického hudebního tria. Vzpomínáte si na ten battle z filmu Česká RAPublika? Tak to je docela přesné. Beastie Boys se přesunuli z jedné strany barikády na druhou a místo hraní pro radost začali mentorovat. Všimněte si, že na desce To The 5 Boroughs z roku 2004 není žádná písnička pro odlehčení. Jen čistý rap, tentokrát ale bez výraznějšího ksichtu. Ztráta soudnosti vyvrcholila v roce 2007 instrumentálním albem The Mix-Up. Zatímco ještě před deseti lety si Beasties brnkali na kytary jen při dlouhých zimních večerech, teď si tím chtěli splnit své muzikantské sny.

Hot Sauce Committee, Pt. 2 je v tomhle stejné a přece jiné. Osmou řadovku drží pohromadě jednotná rapová linka a zastřené vokály jako na Check Your Head. Ani tentokrát na něm žádný folk & country nenajdete, ale pozor: v Too Many Rappers hostuje Nas, v Don’t Play No Game That I Can’t Win Santigold. Rozumíte? Hostovačka! Featuring! Věc na deskách Beastie Boys dosud takřka nevídaná a neslýchaná. Co je však důležitější, oba tracky přinášejí něco nového, ať už zvuk nebo rýmový aparát (všimněte si, že Bestie na téhle desce skoro úplně opouštějí tradiční střídání, kdy každý MC jede čtyři verše na stejnou slabiku). Punkový podklad v Lee Majors Come Again je sice spíš návratem do dřevních dob nebo přinejlepším někam do půlky devadesátých let, ale na rozdíl od loňské singlové verze aspoň nenudí. Jestli chcete třetí hitovku do party, tak tady ji máte.

K tomu si připočítejte, že tihle tři fandové béčkového sci-fi se s Hot Sauce Committee chovají podobně jako George Lucas s Hvězdnými válkami – nejdřív vydávají dvojku, pak teprve jedničku. Přidejte ještě dojemný příběh o tom, jak MCA bojuje s rakovinou, a už víte, že jim to jako fanoušek nakonec stejně sežeru. Bestie v roce 2011 už sice mají nejlepší léta za sebou a těžko se od nich dočkáme nového Paul’s Boutique nebo další razantní změny kurzu. Přesto se jim znovu podařilo vydat desku, která má svůj vlastní ksicht, i když už notně vrásčitý.

Beastie Boys: Hot Sauce Committee, Pt. 2
16 skladeb, čas 44:17
Vyjde 3. května 2011, objednávky zde.

Hot Sauce Committee Part Two by Beastie Boys