Hólí Open Air: Fet, barvy a fotečky

Tak za týden to vypukne, lidičky! Barvičky, sluníčko a supiš muzička. Záplava barev, juchů! Těště se. A hlavně lajkujte!

Když na mě na Facebooku poprvé vypadla reklama, že se v Praze bude slavit Hólí, měla jsem radost. Vzpomněla jsem si totiž na svůj výlet do Indie. Jenže při prokliku dobře zacílené sociální reklamy mi došlo, že je to nejspíš jen další vykradená indická tradice. A pak jsem vlezla i na web festivalu a zjistila, že je to ještě mnohem, mnohem horší. Prahu čeká rádoby multi-kulti akce, na kterou půjdou lidi ze Sensation White v předloňských bílých hadrech a kde místo sjetých Indů na kanystry od oleje hraje techno.

Continue reading “Hólí Open Air: Fet, barvy a fotečky”

Love Tesla, eat shit and die

Chce se mi čůrat. A na kafe. Eurokrém! Kdy už se půjdem koupat? Je mi horko! Nebylo zbytí – jediná možnost, jak zabránit vzpouře ve vágusí redakci, byl výlet do muzea Nikoly Tesly. Nikdo ovšem nemohl tušit, že ve vile ve sluncem vypálené, indiferentní a vylidněné bělehradské čtvrti na nás čeká zážitek, jaký by nevymyslel ani Gogol s Kafkou dohromady.

Continue reading “Love Tesla, eat shit and die”

Karlovy Vary dolní nádraží: Porucha, porucha, porucha

Karlovy Vary dolní nádraží je dopravním uzlem města Karlovy Vary. Nachází se na levém břehu řeky Ohře na rozmezí Tuhnic a obchodně správního centra v nadmořské výšce 371 m n. m. Spojuje v sobě funkce jednak železniční stanice, jednak autobusového uzlu pro meziměstskou a městskou dopravu. Praví Wikipedia. To je sice všechno hezké, jenže tu není nádražka.

Continue reading “Karlovy Vary dolní nádraží: Porucha, porucha, porucha”

Mladá Boleslav hlavní nádraží: Když jde o hovno, jde o život

Hrací tomaty, udená kuchyně. Původní nádražka v Mladé Boleslavi musela být ostrá. Bohužel byla zavřena před tolika lety, že nám ji nikdy nebylo souzeno navštívit. Naštěstí se hned vedle nachází kiosek Vstupte vyzdobený slováckým zátiším s gambáčem a křídou vyvedenou denní nabídkou, k níž jsou často připojeny i důležité rady do života jako „pozor, schod!“ či „nekrmte surikatu!

Continue reading “Mladá Boleslav hlavní nádraží: Když jde o hovno, jde o život”

S lebkama kalhotky pro lidi z lesa

KZ byla jednou večer takhle sama doma, lakovala si nehty a pila víno a poslouchala u toho Radio 1. Tam povídali dva kluci, režisér, kameraman a střihač Michal Gálik a šéf občanského sdružení Kedjom-Keku Martin Mikeš, o novém dokumentu Muž, který sází stromy. Bacha, tady nemluvíme o Gionově novele, jejíž název je ostatně v minulém čase. Tady je to o chlapíkovi v severozápadním Kamerunu, který se snaží obnovit vzácné horské pralesy tam, kde žije. Kmen i místo, kde žije, se jmenuje Kedjom-Keku, česky Lidé z lesa. Jenže žádný les tam teď není. A Ernesto Vunan se rozhodne s tím něco dělat.

Continue reading “S lebkama kalhotky pro lidi z lesa”