VÁGUS.CZ

Studentky Filosofické fakulty Univerzity Karlovy jsou děvčata křehká a něžná. A jako láskyplná stvoření nemají k vyznání těch nejhlubších citů a pocitů nikdy daleko.

(dále…)

Neplánovaná a náhodná návštěva hajzlíku na zastávce ve Střelských Hošticích. Hajzlík je velmi stylový, zamčený a pečlivě opatrovaný panem přednostou. Zajímavá kombinace ve stanici, kde staví jediný vlak za den, v 6:05…

(dále…)

Jednu věc je nutné zmínit hned na úvod. Rekonstrukce nádraží v Zábřehu na Moravě je největší nepotrestaný zločin proti lidskosti od dob arménské genocidy. Epochální nádražka vzala za své, místo ní teď poutníky vítá skleněná věžička a místní rodák Jan Eskymo Welzl v nadživotní velikosti. A také příjemně upovídaná paní obsluhující veřejné WC, se kterou jsme udělali exkluzivní rozhovor.

(dále…)

Tevno ezero 2725 metrů nad mořem je místo s pěknou chalupou, kde koupíte pivo, najíte se, nechají vás spát vevnitř, ale i venku ve stanech, a ráno vás nechají i provést hygienu. Kadibudky se podobně jako jinde na Balkáně vyznačují trojúhelníkovým otvorem do spadu. V době naší návštěvy jedna z budek nešla zavírat, takže tlačení bylo i s dechberoucím výhledem.

(dále…)

Planinarski dom Škrka, 1723 metrů nad mořem. Chalupa, kterou střeží nemluvný bača a kde jsme se aspoň na chvíli schovali před durmitorskou fujavicí.Když jsme dojedli oběd z prkýnka, které spíše než prkýnko připomínalo šindel, vyhlédl jsem z okna a napadlo mě, že bych se mohl jít podívat, jak je to s prkýnkem na hajzlech.

(dále…)

Nechť tato fotografie z moskevského Parku Pobědy slouží jen jako doplněk ke včerejší fotogalerii. Celkem tu najdete 41 pisoárů. Monstrakce veteránů Velké vlastenecké války mají asi i monstrproblémy s prostatama…

(dále…)

O mizení romantiky z nádražních prostor v duchu pokroku, jehož následkem je proměna nádraží v nákupní galerie a mizení autentických restaurační zařízení, jsme na těchto stránkách již psali. Žel pokrok nezastavíš, a tak nyní hrozí, že po nádražkách se lidskost vytratí i ze samotného srdce nádražních budov – ano, je to tak, na hajzlíkách již nebudete potkávat báby, ale roboty!

(dále…)

Vesnice jménem San Mateo, 3200 m. n. m. Pozdní sobotní večer, před sebou vstáváni v půl šesté ráno a několikahodinový výšlap s tisícimetrovým převýšením. Bylo nás devět a ne že bychom byly nějaké princezničky, ale přeci jenom bychom uvítali, kdybychom mohli spočinout pohodlně. Co spočinout, alespoň tu hygienu dodržovat! Při cestování v Peru je s ní problém úplně všude. Tento záchod byl obzvlášť exemplární, protože přes neustálé ujišťování pana domácího voda téct prostě nezačala a kýble s vodou přistavené vedle byly tak nablyskané, že se nam vskutku nechtělo se jich dotýkat. Zato podotýkám, že se nejednalo o hostel, nýbrž o hotel.

Další z mé pečlivě nashromážděné sbírky hajzlíků pochází z jihoamerického Peru. Náš téměř měsíční pobyt byl protkán řadou nečekaných a vzrušujících dobrodružství, ať už šlo o strastiplné cestování autobusem vedle neuvěřitelně smrdutých záchodů, zběsilý úprk před útočným skotem v liduprázdných horách (rychlejší stovku jsem nikdy v životě nezaběhla, ani těžká krosna na zádech mi v osobním rekordu nezabránila), či jiné veselé a nezapomenutelné zážitky.

(dále…)