Tento text vznikl po vytrvalé šikaně a nátlaku ze strany NPyřina. Abyste rozuměli, existuje žena, která NPyřinově mysli nedopřeje oddechu. Její hlas mu neustále zní v hlavě a on je nucen znovu a znovu přezpívávat něžná slůvka, která slyšel z jejích úst. A proto článek o této snové krasavici musí napsat někdo nezaujatý. Tedy já.

(more…)

Stojíme na prahu nové éry. Skomírající český folk se již brzy odrazí ode dna a my pak budeme moci říct, že jsme tuhle nastupující generaci zachytili hned v jejích skromných počátcích. Je konec s blábolením o osadě Toronto a pubertálních múzách! Noví čeští písničkáři s pomocí naivních, leč upřímných textů a neumělých hudebních postupů všem křičí do tváře svůj žal nad nespravedlností světa a nepochopením jejich citlivé duše. Postupně vás seznámíme s vycházejícími hvězdami, jejichž sláva bude brzy srovnatelná s legendami jako Arnošt Pátek, Josef Melen a snad i, ano, s božským Janem Cézarem.

(more…)

Královnou českého internetu je prý Natalia Sadness. Nechápu nic. Podrobnému rozboru její cesty ku slávě se věnoval například poslední Reflex. Nechápu nic, seru papír. Proč nemá půl milionu shlédnutí na YouTube například takový Michal Kolesa? A přitom nám dovede poutavě vysvětlit i to, jak se správně používá guma.

Další zajímavé informace hledejte na Michalově fóru.

Dost bylo zběsilých tanců! Tímto veselým videem nastavujeme kritické zrcadlo jistým nešvarům dnešní mladé generace. Videostop sponzorují Vice, Pitchfork a American Apparel.

Okurky, co? Ale netruchlete. Pro zpestření letních dnů tu pro vás máme komiks na motivy známeho obrazu… Mimochodem tušíte vlastně, co přesně znamená jméno Filip?

“hele, jirko, stáhni tu hlasku a bude to ok. to že se ti novy magnetik nelibi beru, ale u me mozna zdani klame vole, ja nikdy nic nebral, tak s tim dej pokoj. jinak ok. m”

Velký respekt a velká omluva Moimirovi Papalescu. Omluva za to, že jsme to tentokrát trochu přehnali, a respekt za to, jak se k tomu všemu postavil.

Jak už jsme si řekli minule, jezdit na výlety pouze na jednostopém stroji s větrem čechrajícím vlasy nemusí být úplně pohodlné. V případě delších cest ve vícečlenných kolektivech je pohodlí osobního automobilu neocenitelné. Pojďme se tedy podívat, jaký autosalón si pro nás připravil známý filmový historik Karel Čáslavský.

(more…)

Máme tu motoristickou sezónu v plném proudu, počasí zve na výlety. Mnoho z nás miluje vyjížďky podnikané vlastním motorovým vozidlem, kde nás neotravuje průvodčí, vozovku vnímáme spolu s vozidlem a kontakt s prostředím není omezen kouřovými skly klimatizovaných autokarů.

Pokud motorové vozidlo nevlastníme, není nic snazšího, než z uspořených finančních prostředků si motorové vozidlo zakoupit. Váháme li s typem a druhem vozidla, pak v dnešním vydání videostopu nám pan Čáslavský připravil několik reklamních spotů pro různé typy motorových výletních vozidel.

(more…)

Myslíte si, že Jura Pavlica ukradl Slávkovi Dolejšímu jeho dětskou samohrajku a začal na ní skládat elektroniku? Omyl, přátelé. Právě posloucháte novou desku projektu Magnetik s názvem Projektor.

Když už po půlce života na koksu s hlavou mezi reprákama nedokážete pozřít nic jiného než řasy a fetovat nanejvýš jasmínový čaj, nevyhnutelně se to musí promítnout i do vaší hudební tvorby. Takže pokud vám to ještě nedošlo, nová deska Moimira Papalescu je hudba tak akorát do čajovny. Trocha esoterického odvazu do klubu, kde je nejostřejším sortimentem kandovaný zázvor. A notně přeslazený. Že je to retro a umění a kdovícoještě, neboť se album nahrávalo analogově na magnetofonový pásek? Ehm. Ještě tak na diskotéce v domově důchodců by to mohl být docela odvaz. Ale mezi čtenáři Živlu, kde tenhle skvost vyšel jako příloha? No to snad ne.

Pravda, taková inkvizice si na Moimira došlápla již před pěti lety. Nicméně jeho tehdejší činy s Nihilists se s trochou velkorysosti ještě daly přejít s blahosklonným úsměvem. Teď už však volají rovnou do srbského nebe. Jestli byl dřív Mirek Papež aspoň jednookým králem české elektronické hudby, tentokrát je za starého šaška. Smutný příběh.

Nějaký fotbal by to chtělo, co? To tu už dlouho nebylo, co? Máte ho mít.

To si takhle píšu se svým slovinským kamarádem Danim, chválím úspěchy jeho země na letošním mundialu, a najednou se mi zasteskne po dobách, kdy se zeleným pažitem brouzdala největší fotbalová legenda země pod Triglavem. Zlatko Zahovič, mezi námi zvaný též Bermudský trojúhelník. V roce 2001 slavně prosral mé milované Valencii penaltový rozstřel ve finále Ligy mistrů, ale stejně jsem na něj nezanevřel. Uplynulo devět let a Zlatko se za tu dobu zakulatil skoro jako balón, s nímž si už tehdy na hřišti příliš nerozuměl. Ale stejně jsem na něj nezanevřel. Pln nostalgie klikám na Mistrovo heslo na Wikipedii. A hned vidím, že na něj nezanevřeli ani jiní…