VÁGUS.CZ

Větrníky!
Jste světlem našich očí, manou našich chuťových pohárků, cukrovou polevou našich šedivých životů, krémem promazávajícím momenty štěstí a sytosti!

Větrníky!
Králové zákusků, ozdoby cukráren, potěchy všech maminek, babiček i tetiček!

Větrníky!
Věrní soudruzi oddaně provázející životem harcovníky nádražních putyk i hrdiny kreslených večerníčků!

Větrníky!
Kalibrační nástrojové pro kvalitu cukráren! S potěšením Vám oznamujeme, že jsme si dovolili založit Vaši vlastní rubriku.

(dále…)

Startujeme další vágusí gastrorubriku. Ano, svět českého foodbloggingu je už dlouho posedlý vietnamskou kuchyní a ani my nesmíme zůstat pozadu. Jestli ale čekáte další rozbory struktury nudlí a růžovosti hovězího, jděte se vycpat na farmářský trh (sukovici na ně!). Víme, že více než jídlo samotné jsou důležité rozhovory, které nad ním vedete. Proto budeme v téhle rubrice nad mísami vietnamského vývaru zpovídat budoucí titány českého společenského života z řad našich přátel a známých. Těště se na postřehy o středoasijských diktátorech, vodních buvolech, discu, crustu, socialismu i haute couture.

Jako první vyrážíme do bufetu s všeříkajícím názvem Pho Vietnam na dolním konci náměstí Jiřího z Poděbrad. Mají to tam v pravém vágusím stylu, tj. na stojáka, s plastovými lžičkami a výhledem na polívku bublající v kuchyni. Společnost mi dělá Lenka, odborník na reklamu a hru na housle, budoucí marketingový superpadouch a žižkovská Ramona Flowers.

(dále…)

Onion je potravinový doplněk každého, kdo to s cyklistikou myslí opravdu vážně. Onion nesmí chybět ve vaší výbavě! Onion obsahuje mnoho pro zdraví důležitých látek. Ve sto gramech doplňku Onion najdete:

(dále…)

Hrozně rád nakupuju u Pákistánce na Revoluční v Praze. Důvody mám dva. Jednak obvykle mívá docela slušnou zásobu indického koření a jiných kulinářských přísad. A druhak u něj vždycky narazím na nějaký totálně bizarní, ale výhodný kauf. Legendární mango streiffen fetisch je zapomenut, jeho místo na piedestalu zabírá kmínový papadam značky Lidždžat Pápad. Koupil jsem ho ve slevě, protože všechny placky už byly dokonale rozemleté zpátky na čočkovou mouku. Ale kombinaci retardované Indky a růžového králíčka prostě nešlo odolat.

(dále…)

Že nevíte, co je to oschlebíček? Inu, oschlý majonézový chlebíček, nejlépe s rostlinným tukem, vejcem a petrželkou – základní výbava každého správného bufetu. Tyhle oschlebíčky jsou rekordní a pocházejí z naší katederní lednice. Ležely v ní 4 měsíce. Vyhodil jsem je, až když jsem si tam chtěl dát ředkvičky a bál jsem se, že by je zoufalé hladové bakterie mohly napadnout.

(dále…)

Očekáváte návštěvu? Těšíte se? Nakoupíte? A pak to přijde. Nemáte nádobí. Jen jeden hrnec a jeden hrnek. A jednu vidličku, jeden nůž a jednu lžíci. Výbava pro plánované gastronomické hrátky zcela nedostačující. Je státní svátek a všude mají zavřeno, není možné získat ani papírový tácek. Ale vy se tak lehce nevzdáte.

(dále…)

Už dlouho jsme se tu nevěnovali metalu, což je potřeba neprodleně napravit…

Na zemi sestoupil nový kníže pekel a zove se Vegan Black Metal Chef! Pro začátek ho můžete uctívat vařením od pohledu velmi démonického Pad Thai:

(dále…)

“Dřív jsme s tátou hodně smažili. Ale od té doby, co mu vzali žlučník, se člověk doma pořádně nenají,” pravil Matouš a namočil si pakóru do tatarky. Náš příspěvek ke globální fastfoodové kultuře vlastně přišel v tu pravou chvíli. O pár dní dříve totiž indický časopis Tehelka zveřejnil svůj žebříček 15 nejnezdravějších indických jídel.

(dále…)

Etiketa říká NE! Avšak Zdeněk Pohlreich říká ANO! Říká své ano husté zakysané smetaně značky Joplé. Smetana a Zdeněk. Zdeněk a Smetana. Což je mimochodem jméno pána, co namaloval Rákosníčka.

Nebyli jsme si jisti, zda lákavě modrý kelímek v chladicím boxu ukrývá Zdeňka Pohlreicha nebo Smetanu. Proto jsme se jej rozhodli podrobit kvantitativnímu výzkumu, aby ty hodiny metodologie na žurnalistice k něčemu byly.

(dále…)

Také jste si mysleli, že litrová láhev jamajského rumu nebo irské whisky v ceně osmi Eur je ten nejlepší suvenýr z dovolené v bezcelní zóně? S podobnou představou jsem vstupoval do samoobsluhy v Italském Livignu. Stačilo se ovšem v obchodě chvíli rozhlížet a mezi vyrovnanými láhvemi Bacardi, Tullamorek, Amundsenů a podobných nápojů pro snoby (Tuzemák jsem nenašel) nešlo přehlédnout řádku láhví v ceně dvou Eur. A nebyla to balená voda, Okena ani technický líh, ale láhve s konzumním alkoholem! A kdo si Euro připlatí, může mít dokonce líh cereální! Příznivci racionální výživy jistě ocení.

(dále…)