Ačkoliv je shnilé království jedna z nejšťastnějších zemí na světě, místní ceny alkoholu jsou neveselé, a tak jsem tu nucen pít dobroty, kterých bych se normálně ani netknul. Myslím, že za pár měsíců bude můj žaludek připomínat něco mezi ostravskou olejovou lagunou a vnitřkem černobylského sarkofágu. No nic, alespoň jsem pro vás připravil krátký test těch nejlevnějších utrejchů ze zdejších sámošek…

1) Dansk Pilsner

Nejlevnější pivo široko daleko, tudíž i nejčastější ozdoba každého večírku. Hromádky prázdných třetinek spolehlivě najdete i na velmi nepravděpodobných místech. Jednoduchá etiketa zelené barvy zdůrazňuje především 4,6% obsah alkoholu, lehce přikrášleno obilnými snopy okolo. Lehkou ironii v názvu pomíjím. Vůně nijaká, stejně tak chuť. Bublinková voda s pivní příchutí? Za dva a půl penízku s dírkou uprostřed, proč ne. Hrdým výrobcem je diskontní řetězec Fakta.

2) Prins Kristian

První zákon lihovin: čím je větší plachetnice na etiketě, tím je cena nižší. Alkoholy bez plachetnice neberte v potaz. Takže tu máme láhev nemlich jako od tuzemáku, uvnitř pak světlé pivo nevýrazné chuti se silným závanem kvasnic. O korunku dražší než Dánský ležák, o procento silnější. Leč tahle drožďová podivnost za to fakt nestojí.

3) Danish Pride

Dánská hrdost? Eh?! Že by tady měli nějaké tajné nazi-pivovary? No každopádně za cenu dvou Dansk pilsnerů můžete koupit osm procent alkoholu a zbytek lahve plný neuvěřitelné pivní břečky. Do piva patří chmel a ne sirup proti kašli, si myslím. Vůně taktéž nasládlá a nevábná. U mě propadák, ale soudě dle lahví okolo kontejnerů domorodci celkem oblíbené pitivo.

4) Små Blå

Tak tohle už patří do kategorie patoků s výstrahou. Malá modrá? Dvacetiprocentní lékořicová vodka? A to si ze mě dělají legraci? Možná použitelné jako leštidlo na nábytek, ale k pití rozhodně ne. I tu rozkošnou modrou flašku jsme obratem vyhodili. Never more!

5) Kirs Sano

Levnější než krabicák, patnáct procent alkoholu za šestnáct DKK, chuť neuvěřitelná. Kdosi tu prohlásil, že: „…it smells like death“. K tomu nemám co dodat. V nose i na jazyku skutečně cítíte hnijící chryzantémy, polské svíčky a hřbitovní hlínu. Výrobce uvádí, že do toho dává cukr, líh, vodu, ovocné víno, „višňové“ aroma a spoustu chemikálií, nejspíš na zlepšení chuti. Samo o sobě hubuleptající, ale když ho smícháte s colou, získáte ucházející hopsinkovou šťávu. Něco tak obskurního si rozhodně zaslouží být vítězem testu.

P.S.: Ke cti všech uvedených patoků je potřeba uvést, že veškeré lahve i plechovky jsou vratné. Štěstí, kam se podíváš….

Honza mi dal dva lístky, že hrají s Janou Koubkovou na Pražském hradě, a že můžu pozvat a oslnit nějakou lepou devojku. Půl dne jsem přemýšlel, která bude ta pravá – až jsem nakonec pozval Jiřího.

(more…)

Tak aby bylo jasno – teď nebudu plivat na stranu Demokratů za Silné Bulharsko, ba ani na ctihodnou De Surinaamsche Bank, nýbrž na Danske Statsbaner. Ano, ono je fakt něco shnilého na ajznbáně dánské.

(more…)

K pornokomiksu mám vřelý vztah, pěstovaný už od dětství. Dodneška si v ostrých obrysech vzpomínám, jak jsem se dostal k prvnímu takovému sešitku s kreslenými prasárnami.

(more…)

Myslím, že jsem objevil prapraváguse.

Fotka pochází tuším z léta roku 1996, kdy jsme vyrazili se 4.B gymnázia na poslední školní výlet… A jedná se o jeden z mých prvních filmů, které mi otevřely cestu do černobílého světa vývojky universal a papiru neobrom.

Prdlajs… léto 1994 to bylo, do hajzlu ty vzpomínky…

Prohrabávám fotky a posloucham Hlavsu.

Bylo by možné si jen těžko představit lepší místo pro odpolední meditaci při čekání na vlak, než ve Fantově kavárně. Obklopen vrcholnou českou secesí sedět u ochozu, pít pivo a sledovat mumraj zmatených turistů, veksláků a prohnaných vágusů.

Fantova kavárna by byla zkrátka Mekkou všech nádražních povalečů.

Fantova kavárna by byla místem, kam byste mohli pozvat svoji holku.

Fantova kavárna by byla jediná literární nádražka.

(more…)

Jak by se vám líbil takovýhle design? Lepší než minulý, nebo horší? A v čem a proč? Pište své názory do komentářů. Díky moc.