Category: Pakultura

Prořídlé mastné vlasy schované v kulichu, půl roku nestříhaný vous. V galerii mých oblíbených hudebních umělců tentokrát dostává slovo pravý vágus.

Tim Holland se činí. Dřív jako Mansbestfriend, teď už jen jako Sole, a poslední dobou hlavně s kapelou Skyrider Band. Pokud si zrovna nelistuje v knihách Slavoje Žižka, nahrává jako divý a většinu toho dává volně ke stažení. Napřed EP Battledields, pak LP Plastique a nakonec i první protiobamovský hiphopový beef My President, ve kterém říká, že nechce mít v Bílém domě žádného černého republikána. A minulý týden mi od něj přišel spam, že vydává svůj první mixtape s názvem Nuclear Winter. Hostují Ceschi, Astronautalis, Bleubird a další čeládka. Jak se tak dívám z okna, tohle bude pěkně horká zima!

Přiznávám, zase je to někdo z Anticonu. Ale já tenhle label prostě zbožňuju. Příště už snad sáhnu někam jinam.

Loni jsem si speciálně kvůli jejich koncertu naplánoval návrat z Indie. A dobře jsem udělal. Takovou čočku jsem nedostal ani od pana učitele Černotíka na školním výletě. No dobře, trochu blbé přirovnání. Na tyhle pány totiž nemá ani Chuck Norris. Oktopusův vytřeštěný kukuč, Dälekovy mantry o černém Ježíšovi a takový zvukový bordel, že by mi po něm ušař asi předepsal ještě jedny prášky na hlavu. Na jaře jsem místo vykrývání jejich dalšího úderu zvracel antibiotika. Tentokrát už si je ujít nenechám. Tuhle kapelu mám totiž fakt rád. Jasně, vrchol večera by měli být Isis. Ale to už pro mě bude jenom takový kytarový chillout. A že poslední dvě desky jsou slabší než ty první? Tak to je mi úplně jedno.

Ale proč vás s tím vším vlastně prudím? Protože tohle je něco jako testament. Je totiž docela dobře možné, že zítra večer v Akropoli vypustím duši. A propos, loni u nás Dälek hráli 11. 12., letos to bude 12. 11. Mám za tím tušit nějaké špatné znamení?

Pár fotek z loňského Matrixu najdete níže. A veselé historky z natáčení si můžete přečíst v Aranově článku zde.

Podzimní melancholie, kurva. Venku fekál a do toho tak akorát občasný výpadek proudu. Chce se mi vybrečet někomu na rameni, jenže nemám komu. A do toho vydávají novou desku Why? Proč? Proč zrovna teď?

Kluci Wolfovi se zase někam posunuli. Jestliže Alopecia se vám zažrala do hlavy, Eskimo snow zamrazí ve vnitřnostech. “Je to nejmíň hiphopová věc, se kterou jsem měl kdy co společného,” prohlásil Yoni Wolf v jednom rozhovoru. Nekecá. Žádná hiphopová linka, žádný rap. Akustický popík s nádechem folku a country. Křehký jako zmrzlý sníh pod nohama. A do toho ten cover! Na obalu minulé desky se proháněli koníci na obláčku, tady vás zase vítá pugét růží.

Sladkobolný kýč? Jo. Ale asi jako polské želé od Matouše. Září všemi barvami, chutná sladce, jenže okamžitě po pozření vám provrtá žlučník. A Why? zrovna tak. I wear the customary clothes of my time / Like Jesus did, with no reason not to die. To jen tak pro začátek. Chcete víc? And when I woke up / I woke up stiff and grey already / Posed in sleep by something / Half my cells made stone / Wrists and ankles crossed / At a vulnerable angle / And when I woke up / Well I woke up alone. To není želé. A tohle není kýč.

Why? – Eskimo snow
22. září 2009, Anticon
35:40, 10 skladeb
Hodnocení: 8 / 10