VÁGUS.CZ

„GRRRRUAHHHH!“ odříhne si obtloustlý děda s kloboukem. Hlasitě, procítěně a nestydatě. Je mu úplně jedno, že sedím na baru hned vedle něj, a já v tu chvíli vím, že nádražku s vřelou atmosférou člověk najde i v chladném Finsku.

(more…)

Tuhle návštěvu jsem plánoval dlouho a cyklovýlet na Říp se ukázal jako ideální příležitost. Je poslední únorová neděle, do začátku tvrdého lockdownu zbývají už jen hodiny a ačkoli cyklistická sezóna teprve začíná, možnosti k delšímu výletu se obyvatelům hlavního města povážlivě zužují. A cestou z Řípa zpátky do Prahy se nachází příjemná ves jménem Zvoleněves.

(more…)

Zoufalá doba si žádá zoufalé činy a zoufalí lidé dělají zoufalé věci. Tak jsem i já v nejtvrdším lockdownu došel k tomu, že jsem si poprvé v životě upekl littí čókhá – plněné chlebové koule oblíbené v Biháru, Džárkhandu a východním Uttarpradéši, tedy absolutně nejchudších regionech Indie. A jde vskutku o jídlo chudých: suroviny vás nestojí skoro nic, ale na přípravu potřebujete trochu času. Abych si celou tuto premisu potvrdil, schválně jsem si tenhhle pokrm zkusil vyrobit pěkně po babicovsku jen z toho, co jsem našel doma. A předem všechny musím zklamat, že se tady nic nesmaží.

(more…)

Nebyl to dobrý rok. A ani není. V ulicích českých měst probíhá zombie apokalypsa, společnost se zmítá v anomii a nastupující hospodářská krize se ohlašuje znameními z nejneklamnějších: zavíráním hospod, barů a restaurací, v nichž mnozí z nás nechali kus mládí i jater. Tak došlo i na Prasečák – bez nadsázky legendární lidovou jídelnu na pražských Petřinách.

(more…)

Jaké koledy posloucháme na Vánoce 2020? V tradiční vánoční anketě jsme oslovili jsme naše přátele a příbuzné, aby nám prozradili, co se jim letos před svátky protáčí mezi ušima.

(more…)

Když se NP s KZ rozhodli vydat se po letech po vlastních stopách a projet již navštívené nádražky, aby připravili knihu Pámbů Prdel Revisited, bylo jasné, že jejich rodiště budou z těch nejdříve navštívených. Jejich první společný revisited výlet se však kryje s černým dnem Zlína, jeho nádraží i podsvětí.

(more…)

Nejen v Česku se už pár let opakuje podobný příběh. Většinou začíná tím, že hákujete v marketingové agentuře, navrhujete weby nebo kšeftujete s akciema, ale už vás to tak nějak nebaví. Rádi byste dělali něco trochu víc cool a odstěhovali se na venkov, zároveň nechcete moc snižovat svůj životní standard ani sociální kapitál. A pak dostanete nápad. Všichni ve vašem okolí přece hladoví po autenticitě, lidovosti a poctivém řemeslu, tak proč jim nezkusit vecpat nějaký ten poctivý, farmářský a rodinný nesmysl?

(more…)

Nádraží v pražských Holešovicích je něco jako nechtěné dítě. Postaveno víceméně jen proto, aby měly kde zastavit vlaky na Ústí. Velkorysá, ale celkově temná budova, kde se většina cestujících raději moc dlouho nezdržuje, na rozdíl od bezdomovců. A ani příhodný název Nádraží Franze Kafky mu moc dlouho nevydržel.

(more…)

„Člověka vždycky potěší, že i v cizině najde stejné dementy jako doma,“ libuje si NP a nahlas se vysmívá paní s pejskem postávající na peróně. Kříženec patrně pudla a Dášeňky neuroticky poštěkává na vodící čáru pro nevidomé pozoruhodně zalámanou do pravých úhlů. „Tady normálně postavili bránu jenom proto, aby kolem ní mohli postavit zábradlí!“ podivuje se Jáňa. Ano, rakousko-uherský prostor i 102 let po zániku monarchie sdílí stejné úchylky, mezi něž patří také nesmyslné rekonstrukce nádražních nástupišť. Jediný rozdíl tkví v tom, že rakouské železniční zábradlí není modré, ale stříbrné.

(more…)

„Toto nie je možné hodnotiť ako film – toto je kulturný fenomén! Vďaka nemu som vypil hektolitre gruzínskeho vína a čače!“ rozplývá se v záplavě hvězdiček jeden z hodnotitelů ČSFD. „Vďaka nemu sme sa dokonca dostali na gruzínsku svadbu! Stačili čarovné slovíčka – Rača, čemi sikvaruli… Ďakujem súdruhovia za túto skvostnú myšlienku, ktorej plody žneme ešte aj dnes…“ vzpomíná dojatý pamětník na film Rača, láska moja. I já musím poděkovat svým soudruhům. Myšlenka navštívit cestou z Rači hornické město Tkibuli byla natolik skvostná, že zůstane patrně navždy zahalena v mlžném oparu místních lihovin. Ale popořadě.

(more…)