U minulého kola jste mnozí říkali, že je to moc snadné, a tak se nám nakonec sešla jediná odpověď: Jeho Veličenstvo s pomocí strejdy Googla správně poznalo dům na rohu ulic Veverkovy a pplk. Sochora. A protože Veličenstvo vyhrává až příliš často, uděluje v tomto kole svou audienci klukům z Pigtures.
Čiatura: Kde poslední mohykán je mašinfíra
Čiatura je hornické město v horách uprostřed Gruzie, které kdysi zásobovalo manganem celou RVHP a jeho centrum vypadalo jako lázeňská kolonáda. To bylo kdysi. Dnes tady teče v řece cosi, co vypadá jako asfalt, a obrovské digitální hodiny na kopci nad radnicí už svou poslední šichtu dávno odkroutily.
Continue reading “Čiatura: Kde poslední mohykán je mašinfíra”
Hádej proč
Žádný chytrý kecy, ani litanie. Jen stručnej výčet důvodů, proč vás chceme upozornit na pár akcí.
Kojetín: Hypostazovaná dementóza v potravinové fólii
Jelikož je Čiva tvor toulavý, dostal se tentokrát za pomoci Českých Drah až do Kojetína, malého středomoravského městečka proslulého vysokou mírou nepřizpůsobivých spoluobčanů a také legendární nádražkou. Zatímco první kojetínský atribut nechal Čiva bez povšimnutí, ten druhý prostě prozkoumat musel.
Continue reading “Kojetín: Hypostazovaná dementóza v potravinové fólii”
Kurva to lepší to levnější!
Ano, podzimní dekadence právě začíná a zároveň kulminuje. Neradi bychom předbíhali, ale tento týden zřejmě slízneme šlehačku těch nejluxusnějších pakulturních akcí za celý kvartál.
České Budějovice: Kromě mě teda
V minulosti si tady jakýsi čtenář stěžoval, že brojím proti Budvaru. Kdyby podobná kritika vyšla na Novinkách, byl bych v diskuzi označen za pochlebovače USA, kapitalistického zaprodance a kryptofašistu, co si neváží rodinného stříbra a kritizuje národní podnik. Moje jediné štěstí tedy je, že Vágus.cz čtou pouze vzdělaní a kultivovaní lidé. Jenže kdo už si někdy dal pár Budvarů a pak měl ráno v hlavě víc permoníků než v hornickém muzeu, ten mě chápe. Nebudu tedy zastírat, že jsem se dlouho českobudějovické nádražce, kde se na okně skví obrovský nápis „Pivnice Budvar“, vyhýbal jak čert kříži. Jaké však bylo moje překvapení, když se jednoho dne objevil v nádraží hale vývěsní štít s Dudákem. Pak už nebylo co řešit.