Zábřeh na Moravě: Když se zpoždění stává výhodou

Lednové sobotní poledne, počasí venku je své. Vítr, sníh, ledovka a čas tak akorát na hraně, ještě do tmy něco zažít.

Protože vlaky na rozdíl od aut jezdí tento den dobře, volím vlako-výlet, ověřenou klasiku vrchním tahem přes Lichkov, do kterého se dostávám novým spojem Českých drah – Baltic express. Pak přes Dolní Lipku a Červený Potok, zasněženou krajinou směrem do Hanušovic. Dále spěšným vlakem od Jeseníku do Zábřehu na Moravě, který je poslední přestupní zastávkou cesty. Jízda se nese v duchu lehkých zpoždění, která na sebe plynule navazují a výlet tak splňuje veškeré normy kvalitně prováděného šotoušení. To potvrzuje i lehké svědění v oblasti příslušných orgánů, především když projíždíme již zmiňovanou zimní krajinou mezi Králickým Sněžníkem a Hanušovickou vrchovinou.

Continue reading “Zábřeh na Moravě: Když se zpoždění stává výhodou”

Tatranská Lomnica: Ostrůvek klasiky v moři komerce

Ve slovenských horách existují dva druhy lavín, ty které chcete a ty které nechcete zažít. Ta na nádraží v Tatranské Lomnici je celkem bezpečná, a pokud bude větší, s trochou štěstí z ní vyváznete jen s lehkou kocovinou. Jedná se o nádražní restauraci Lavína, která je přímo v srdci Tatranské Lomnice.

Continue reading “Tatranská Lomnica: Ostrůvek klasiky v moři komerce”

Borová u Poličky: Lahvové to go

Je nedělní odpoledne a já konečně naplnil slib našemu psovi, výlet jen nás dvou, bez dětí, v klidu zimního lesa. Únorový pochoďák Ždárskou vrchovinou zakončujeme v časovém předstihu v obci Borová u Poličky, ležící na lokálce Žďárec u Skutče – Polička. Čas zbývající do odjezdu vlaku vybízí k návštěvě občerstvovacího zařízení a tak v místě zjišťuji dostupné možnosti. Hle, hned v těsné blízkosti nádraží, v bývalých prostorech skladů dráhy, je nové bistro, nabízející dle googlu rozličný sortiment. Přes mé původně jiné představy o místním lokále jdu sem a v tu chvíli netuším, že by se mohlo jednat o předmět recenze doličné.

Continue reading “Borová u Poličky: Lahvové to go”