Tag Archives: Haimi

Lovosice: Industria vládne

5 Aug

Lovosice: Industria vládne

— A jak vy to tady máte s těma migrantama? Máte tu nějaký? Bojíte se jich?
— Migrantů se nebojíme. Dyť my tu těch hnědejch už spoustu máme. Těch co nemakaj! Těch je tu plno!

(more…)

A která je ta naše?

24 Dec

A která je ta naše?

Pamatujete si ještě na naši velkou letní nádražkovou soutěž? Konečně tady pro vás máme vyhodnocení v podání šesti členů redakce a jednoho hostujícího učitele českého jazyka a literatury. Podívejte se, jak jsme opravovali vaše slohovky.

(more…)

Památce Bronislava Poloczka

17 Mar

Památce Bronislava Poloczka

Zvláštní shoda náhod. A blbá. Ráno jsem přemýšlel, jak v posledních měsících odcházejí moje idoly. Magor, Václav Havel… Odpoledne přijdu domů a dozvím se, že zemřel Bronislav Poloczek. Nechci teď popouzet nikoho, kdo se právě pouští do kvalitativního srovnávání těchto osobností – chci jen zkrátka říct, že jsem je měl všechny tři rád a je mi líto, že už nejsou mezi živými.

(more…)

Kim Čong-il looking at his new kingdom

20 Dec

Na svém blogu se milovaný vůdce naposledy díval na věnec. Nyní už věčný Kim shlíží na své nové království.

(more…)

Hříšné indické rozkoše

30 Mar

“Dřív jsme s tátou hodně smažili. Ale od té doby, co mu vzali žlučník, se člověk doma pořádně nenají,” pravil Matouš a namočil si pakóru do tatarky. Náš příspěvek ke globální fastfoodové kultuře vlastně přišel v tu pravou chvíli. O pár dní dříve totiž indický časopis Tehelka zveřejnil svůj žebříček 15 nejnezdravějších indických jídel.

(more…)

Tallinn

9 Dec

Estonsko je na Baltu takový předěl mezi postsovětským jihem a bohatým, ale strnulým severem. Pokud jedete z domoviny, můžete s přejezdem polsko-litevských hranic sledovat, jak se každou desítkou kilometrů přibližujete nordickému stylu. Ten se vyznačuje tímto:

(more…)

Tady to není jako na 007…

22 Feb

Honza mi dal dva lístky, že hrají s Janou Koubkovou na Pražském hradě, a že můžu pozvat a oslnit nějakou lepou devojku. Půl dne jsem přemýšlel, která bude ta pravá – až jsem nakonec pozval Jiřího.

(more…)

Boffy, nabíječka upírů

31 Jan

K pornokomiksu mám vřelý vztah, pěstovaný už od dětství. Dodneška si v ostrých obrysech vzpomínám, jak jsem se dostal k prvnímu takovému sešitku s kreslenými prasárnami.

(more…)

JXD se žení, čtenář RX pění

4 Jan

Haimi:

Nějak se to seběhlo, že když vezmete do ruky noviny, neslyšíte už rok o ničem jiném než o svatbách pana Jiřího. Nejdřív do toho práskne bujně tvarovaný vekslák Paroubek se svou rachitickou ženou – a teď si pro změnu rachitický konopný baron JXD bere bujnou studentku psychologie. Předvolební tah Erica Cartmana české politiky s úšklebkem přejdeme. Ale reality show, kterou nás Reflex poslední čísla vydatně oblažoval, zasluhuje alespoň sukovici s dvojitým klystýrem.

(more…)

Ostrý rapy negrů z hor

24 Dec

Jsou tady Vánoce. Do okna vám suše a bez mrknutí civí Sneško Belić, vy zíráte do počítače a s vypětím veškeré mozkové kapacity rozmýšlíte, jestli je dobrý nápad jít na kilo salátu a cukroví večer chlastat. Ale pojďte zkusit ještě nahodit záložní agregáty, doposud neztracené pod hladinou majonézy… pojďte si maličko zavzpomínat. Můžu vám za to slíbit sladkou odměnu, pláž a nejkrásnější slovanské děvojky. Jen chvilku trpělivosti.

Píše se rok 1997. Eso i jiné české hitparády bourají neprve No Doubt, pak američtí hezounci z Backstreet Boys, ty sesadí pro změnu australští smooth-faces Savage Garden, které nakonec v prosinci stejně porazí Nick, Howie, Brian a A.J., protože jsou přeci jen pohlednější, je jich víc a jejich promoklé košile mají ještě o něco nižší gramáž.

Krom toho poprvé do rádií vniká nový hudební styl, doposud známý jen mezi graffiťáky a pár nadšenci. Hip-hopová formace Chaozz diktuje o úpadku televizní zábavy, a to způsobem, že všechny děti před obrazovkami hýkají nadšením.

Mezitím o pár set kilometrů dál, ve Svazové republice Jugoslávie, znají hip-hop jen o chvíli kratší dobu, než černoši z Bronxu. Rap a beaty jsou pro ně v polovině devadesátých natolik samozřejmé pojmy, jako byl Zlatý slavík pro Gotta, Bílou a Olympic pro nás.

Z tohoto dnes již oldchoolu jsem pro vás vybral svoji oblíbenou černohorskou dvojici Monteniggers. Už sám název dává tušit, že tady se nebudou řešit žádná vážná sociální témata, a zároveň se tím tak trochu zavazují, že jim to bude šlapat aspoň způli tak, jako opravdovým niggaz z New York City. Posuďte sami, zda závazku dostáli a zatlačte slzu společně s otázkou, proč musíme být ve všech hudebních trendech sto let za opicemi.

Sůl a tequila, citróny na kila…

P.S.: Veselý Vánoce, vole!