Při mých nepravidelných cestách z Budějovic do Plzně dostávám pravidelně žízeň už v Nepomuku. Nemůžou za to kupodivu v létě i v zimě rozpálené a staré koženkové vagony Českých drah, nýbrž nepomucká nádražka ve formě většího stánku hned vedle nádražní budovy, která bývá, nehledě na teplotu, vždy obsypána konzumenty asi jako soustava dřevěných budek v Brodku u Přerova.
Nový Bydžov: nádražka pro 21. století
„To je prdel, tady dnes nemůžeme zůstat,“ prohlásila K., když po příjezdu do Nového Bydžova spatřila místní nádražku. Požadavek žíznivého P. však nakonec převážil. Nádražka se ostatně nacházela v příhodné poloze v polovině cesty víkendového výletu P.+K. do hor.
Podnik s originálním jménem i polohou U Nádraží v sobě skrývá naději, že nádražková kultura přežije i v 21. století. Výčepní zahájil řečnickou otázkou: „Máte žízeň?“ A my žízeň měli. Podnik nabízí pivo třech druhů a stupňovitostí: 10° Radegast, 11° Kozel a 12° Rohozec. Žíznivý P., vzpomenuv na svá studentská léta, objednává Radegast, výčepní ovšem zkušeně natočí Rohozec, „protože je samozřejmě lepší“.
Ostrava Svinov: Avarská zjevení a lámání smaženek
Od Stonehenge až po Velikonoční ostrov jsou po světě rozeseta svatá místa, ze kterých sálá mystika a táhnou k nim davy poutníků. Člověk tam vyloženě cítí, jak kolem funí dech boží a vše vibruje skrytým významem. Českou odpovědí na Lhasu a Jeruzalém dohromady je pochopitelně nádraží Ostrava Svinov.
Continue reading “Ostrava Svinov: Avarská zjevení a lámání smaženek”
Signály vesmíru, část 3: Otrokovice
Stravování bylo do té doby zanedbáváno, i když se Přerov snažil. O nádražku dál, v Otrokovicích je o pocestné už postaráno lépe. Také by to bylo záhodno, když se tamní Bufet ČD honosí certifikátem kvality z roku 2008. Tedy od Prazdroje, nachlazené půlitry ale napovídají, že nepůjde o prázdná slova. Jen zachmuřený muž s mulletem do sebe na truc láme lahvového Gambrina. Je libo vaječný řízek za 23 (překlad: smaženka rozměrů sloního ucha), indiánka nebo oschlou bagetku na cestu?
Nejzápadnější výskyt režné v Česku? V Jimramově!
Bistro K+C, tak zní oficiální název podniku v Jimramově, což je městys uprostřed Vysočiny. Co uprostřed, přímo jím prochází hranice mezi Čechy a Moravou a krom toho se tu místní potok, Fryšávka, vlévá do Svratky. Pochází odtud i Jan Karafiát, autor dětské knížky Broučci. Je tu i příjemný malý park Bludník, kde je letní kino a také centrum každoročního hudebního festivalu. Já se ale zde nebudu rozepisovat o chudobce a hmyzu s lucerničkami, ale o Bistru.
Continue reading “Nejzápadnější výskyt režné v Česku? V Jimramově!”