Tajemství dillíského metra

Ještě před deseti lety vypadalo Dillí úplně jinak. Venkovani hrnoucí se do hlavního města za prací, prudký rozmach automobilismu, Luytensovy ulice dimenzované sice na královské průvody a přehlídky, ale už ne na statisíce chrastících a čoudících vozidel. Příchod podzemní dráhy, která – světe div se – funguje takřka bezchybně, působil v tu dobu jako jakýsi deus ex machina. Však se taky metro otevřelo na Vánoce 2002, i když těžko říct, jakou v tom hinduisté našli symboliku.

Continue reading “Tajemství dillíského metra”

Love Tesla, eat shit and die

Chce se mi čůrat. A na kafe. Eurokrém! Kdy už se půjdem koupat? Je mi horko! Nebylo zbytí – jediná možnost, jak zabránit vzpouře ve vágusí redakci, byl výlet do muzea Nikoly Tesly. Nikdo ovšem nemohl tušit, že ve vile ve sluncem vypálené, indiferentní a vylidněné bělehradské čtvrti na nás čeká zážitek, jaký by nevymyslel ani Gogol s Kafkou dohromady.

Continue reading “Love Tesla, eat shit and die”