Braník v kosmu

Průzkumná sonda Braník 10 přistála na Chmeloniu v galaxii M83 souhvězdí Andromeda. Objevila horské prameny zásadité vody potřebné pro výrobu piva, vhodnou zeminu pro pěstování chmele a ječmene. Připravuje se první pivomise a výsadek prvního astrosládka. Zkušební varna již na Chmeloniu stojí. Toto je malý krok pro člověka, velká kocovina pro lidstvo.

Continue reading “Braník v kosmu”

Braníkův Don Bosco

Může být Jan Pavel II. blahořečen? Tyto otázky jsou současnými médii hojně skloňovány. Nikdo se ovšem neptá, jaké jsou další souvislosti procesu svatořečení a co na to říká Braník a jiné pivovary. Svatý Jan Bosco by mohl vyprávět. Přesně 11 let po jeho smrti byl v roce 1899 založen pivovar Braník, v roce 1989 Jan Pavel II. Jana Bosca svatořečil. Hra s čísly? Náhoda? Nikoliv. Sv. Jan Bosco má rád chlapce, chlapci mají rádi Braník. To nemůže být náhoda.

Continue reading “Braníkův Don Bosco”

A přece se močí!



Novogotický pomník na Křižovnickém náměstí byl v místech odstraněné vojenské strážnice odhalen r. 1849. Jedná se o dílo, které v mnohém předběhlo svou dobu a zachycuje panovníka s vykasaným pláštěm ve velice intimním okamžiku. Autor tím tolik oslavovanou postavu českého krále ještě více přibližuje lidu a ukazuje, že i na Hradě se močí!

Visí, visí

Sice s malým zpožděním, ale kalendář na rok 2011 je hotový. Proti loňsku má poloviční formát, a tak bude i za poloviční cenu stojedenáct káčé. Objednávejte u knjaze Miloše na knjaz(.)milos(.)(.)vagus(.)cz a tentokrát už mu k těm Vánocům popřejte!

Náhledy hledejte zde.

Vágus Führer durch Berlin

Je zlomený. Prohlídnout si ho můžete tady, tlač bude až po svátcích. Kdybyste někdo chtěl začít plánovat nový rok, ozvěte se Knjazovi na knjaz(.)milos(.)(.)vagus(.)cz a hlavně mu nepřejte hezké Vánoce, v Srbsku to mají až za dva týdny!

Když už, tak už

Vesnice jménem San Mateo, 3200 m. n. m. Pozdní sobotní večer, před sebou vstáváni v půl šesté ráno a několikahodinový výšlap s tisícimetrovým převýšením. Bylo nás devět a ne že bychom byly nějaké princezničky, ale přeci jenom bychom uvítali, kdybychom mohli spočinout pohodlně. Co spočinout, alespoň tu hygienu dodržovat! Při cestování v Peru je s ní problém úplně všude. Tento záchod byl obzvlášť exemplární, protože přes neustálé ujišťování pana domácího voda téct prostě nezačala a kýble s vodou přistavené vedle byly tak nablyskané, že se nam vskutku nechtělo se jich dotýkat. Zato podotýkám, že se nejednalo o hostel, nýbrž o hotel.

Hop na špek!

Dnes podáte, zítra ztratíme. Ale aspoň vás nakrmíme. Uzeným. Na dejvické poště.

Je to tak. Dědek z metra přišel o monopol na prodej slovenského sýra a klobásek. Tenhle nezaměnitelný odér teď můžete fetovat na poště v Kafkově ulici. Dokonce kvůli tomu přestěhovali stolečky na vyplňování složenek. Dokonalá symbióza českého státního podniku a slovenského soukromého kapitálu, n’est-ce pas?

„Co tady ten stánek vlastně dělá?“ ptám se zaměstnankyně, která asi hlídá, aby klobásy nikdo neukradl. „To máme takovou speciální akci. Máte u nás penzijní připojištění?“ Nemám a radši mizím. „A životní pojištění?“ ozývá se za mnou. Konec světa je už opravdu blízko. A za takhle důmyslnou past na důchodce budete stát po Jeho levici.