Ústí nad Labem: Celý je to jen vo píchání!

Ústí nad Labem má sice nově zrekonstruované nádraží, kde dominuje ocel a sklo, kde najdete sterilní čekárnu i všudypřítomné Pont sámošky a Fornetti, ale pro nádražku už místo nezbylo. Rekonstrukci sice nádraží potřebovalo jako sůl, ale s cenou celé operace ve výši 45 milionů se mohlo najít pár peněz aspoň na nějaké to bistro, ba nejlépe pivní svatostánek. Nevím, jak tomu bylo dříve; nechť se znalci ozvou, jestli bylo Ústí poctěno výsadou nádražní restaurace. Můj soukromý tip je, že tam prostě být musela. Ocitujme Českou televizi:

Continue reading “Ústí nad Labem: Celý je to jen vo píchání!”

Osvěžující!

Přezdívá se jim Star Trek WC, ne nadarmo. Posezení na tomto japonském záchodku by vám jistě záviděla i posádka lodě Enterprise. Prkénko samozřejmě vyhřívané. Po vykonání potřeby je možno omýt pozadí i popředí, to podle toho zda jste holčička či chlapeček, stačí navolit na ovládacím panelu.

Continue reading “Osvěžující!”

Mrtvý klid nedělního odpoledne IV

Hned po výstupu z metra na I. P. Pavlova ucítíte studenou směs cigaretového kouře, výfuků, moči, zatuchlých kabátů, mastného výdechu z KFC a mokrých novin. A pak na vás město začne mluvit a tahat za rukáv. Kluk s holkou hrajou písničky od Lucie, starší generace somráků už jen sedí a netečně zírá. Vedle nich zkoušejí štestí usměvaví vyběrači příspěvků na slepecké psy a lidská práva v Číně. Hipíci z povolání s peticí za lední medvědy se přetlačují se slizouny pasoucími mobilní tarify. Rohy jsou olepené několika vrstvami nabídek rychlých půjček, mezi nimi se objevují inzeráty osamělých stěhováků, instalatérů a vůbec lidí, kteří by rádi něco dělali, jenže nemají kde. Plakáty s Karlem už naštěstí někdo strhal.

Continue reading “Mrtvý klid nedělního odpoledne IV”