Když NP nutil KZ jíst, pít a veselit se v Bakter Büfé na Keleti pu. v Budapešti, měla čekat, že jí jejich společný život přinese ještě tvrdší zkoušky. Například v Indii ve svatém městé Váránasí, jinak též Banárasu, kde v jednom kuse hoří mrtvoly (tzn. vy to dýcháte) a líně teče Ganga, ze které se známý od maminky KZ napil a pak umřel na totální rozklad krve. Poté, co KZ překonala paniku z toho, že všechno je tady pošplíchané smrtící a prudce jedovatou vodou z Gangy a dokonce s NP jezdila po Ganze na lodičce, se NP rozhodl ji za její statečnost odměnit a pozval ji na oběd do nádražky.
NiKOL vám půjčí kolo
Sdílení kol je prý nový městský fenomén. Já nevím, mám ráda kola, na která si už můj zadek přivykl, nicméně někdo rád střídá nebo prostě jen nemá svůj bajk. Navíc si dovedu představit, že i turisti by si třeba rádi projeli Prahu na kole (netušíce, že jde o téměř zabijáckou misi).
Zadní Třebaň: držky vlastní, Karlštejn inclusive
„Dobrá nádražka ještě žije,“ spokojeně vzdychala KZ, zatímco se jí v lehce zvlhlých očích zrcadlila betonová miniatura hradu Karlštejna.
Do Zadní Třebaně jsme přijeli na kole a schvácení. Přestava, že musíme navíc vláčet kola přes koleje nebo po schodech dolů do podchodu a po schodech nahoru, nás také příliš nerajcovala. Nicméně v tu chvíli se na druhé straně kolejiště zaleskla perla. Celou cestu na Karlštejn jsme si totiž přáli potkat útulnou nádražní restauraci s roztomilou zahrádkou a miniaturou Karlštejna. A tu byla! V celé své kráse se před námi zjevil Hostinec Mašinka!
Continue reading “Zadní Třebaň: držky vlastní, Karlštejn inclusive”
Hotel Karlštejn: nic moc, tak radši píšeme o psích penisech
Do karlštejnské nádražky jsme šli především proto, že jsme doufali, že v zahrádce před staniční budovou najdeme miniaturu hradu Karlštejna. Tak jak to má v každé správné drážní zahrádce být. Nenašli jsme však ani miniaturu Karlštejna, ani otevřenou nádražku.
Continue reading “Hotel Karlštejn: nic moc, tak radši píšeme o psích penisech”
Novinářský větrník
KZ se vydala se svým kamarádem @fialoujakubem na vyhlašování Novinářské ceny 2011, které se konalo 24. dubna v Rock Café. Oceněným se rozdávaly modré růže, KZ viděla naživo spoustu novinářů a novinářek, o kterých se učila na žurnalistice, a @fialajakub předával cenu Googlu za inovativní profesionální online žurnalistiku a slušelo mu to.
Poznej svoje město 1: Svět je jenom hodinový hotel
Tohle je naše nová rubrika. Soutěžní. Pokud se ptáte, co se v ní dá vyhrát, tak nic. Nebo vlastně docela hodně. Každý týden vám představíme fotku jednoho místa, kolem kterého nejspíš dost často chodíte. Místa, které možná notoricky znáte, ale většinou se díváte jinam než objektiv našeho foťáku. A ta hodnotná odměna? Ta je přece jasná: objev nového zajímavého zákoutí, které vaší pozornosti dosud unikalo.
Continue reading “Poznej svoje město 1: Svět je jenom hodinový hotel”
Saráj Róhillá, Dillí: Dobrodružství v temných uličkách
Saráj Róhillá je menší odstrčené nádraží na okraji Dillí, které si NP pamatuje z roku 2005 jako místo vhodné k příjemně prozevlovanému odpoledni. V roce 2012 a v devět hodin večer je ale všechno jinak. Na nástupiště se v nebývalé hustotě snášejí hejna komárů a otevřeno má jen oficiální občerstvení Indických drah. A to je tedy něco.
Continue reading “Saráj Róhillá, Dillí: Dobrodružství v temných uličkách”
Kittchen: Děti bych nutil dojídat!
Kittchen umí smažit volská oka ve tvaru lebky. Kromě toho zpívá a hraje svoje písničky a jeho album MENU je volně ke stažení na webu. Kittchen si navíc vybral KZ jako vkusný doplněk na své fotografie. Jistě, KZ se již jednou stala dívkou kalendáře, a tak její kariéra světoznámé modelky, která zajistí světový mír, dále strmě stoupá. Od té doby ji však trápí, že se jí všichni ptají, kdo Kittchen je. Ona to ale neví, ani nemůže, protože Kittchena přece vždycky vidí jenom v masce, ať už plátěné či pletené, bílé nebo černé.
KZ se líbí, když kluci umí vařit a dělají muziku. A Kittchen prý navíc dovede i vyfukovat kouř očima. Proto s ním udělala rozhovor.
V Moravských Budějovicích by chtěl žít každý!
Na nádraží v Moravských Budějovicích mají jen automat na kafe a čokoládu (na rozdíl od Varů dokonce funkční). Ale místní bezdomovci si s čekárny udělali vlastní nádražku, kde obvykle způsobně hrají karty a luští křížovky. Tedy obvykle…
Continue reading “V Moravských Budějovicích by chtěl žít každý!”
Šumná: vzpomínky na léto
Upozorňujeme, že tato reportáž bude nostalgická a místy až patetická, neboť KZ na Šumné vyrůstala a do nádražky se vydala nejen ve společnosti NPho, ale i babičky a dědečka.