NP: Trošku průser. Nějakým nedopatřením jsem se asi ocitl v zákaznickém centru Applu. Naštěstí je tu se mnou KZ, která přečetla několik knih o životě salónních intelektuálů, a tak se vyzná. Takže kam jsem se to sakra zase dostal?
Jak sedlá Sedláček?
Co se týče Sedláčků, na ty je KZ expertka na slovo vzatá. Obzvláště pak, jsou-li to inženýři. Aby ještě lépe porozuměla fenoménu Ing. Sedláčků, vypravila se KZ na festival FSV UK Pavlač, kde probíhala talk show Pavla Pláteníka s jedním Sedláčkem (Tomášem) a jedním Čermákem (Milošem).
Bakter Büfé, Keleti pu, Budapešť
V malebném podzemním koutku budapešťského Východního nádraží neboli Keleti pályaudvár, mezi forbesy a hajzly, se nachází skvostné bifé na stojáka. Sice neláká bohatým sortimentem, zato však svým jménem přímo vyzývá všechny dobrodruhy k netradičnímu zážitku, kombinaci mezi stezkou odvahy a testem imunity. Nepijete-li každé ráno Actimel, nezkoušejte se ani přiblížit!
Konec civilizace a sen jako bonus
Ty rapy poslouchám pouze ze dvou málo důvodů. Z donucení nebo z lásky (k osobě, která mě nutí k jejich poslechu). Nicméně jsem si potřebovala vytvořit názor na desku Konec civilizace, kterou mnozí mí přátelé opěvují, jiní píší nekritické a hystericky adorační recenze či naopak prudce intelektuální psychologické rozbory. Abych nebyla out, ponořila jsem se do Bonusovy flow a jeho streamu. Rozuměj, pustila jsem si to jako kulisu k práci.
Niečo o láske (a o tých rapoch)
Láska je nejen slepá, ale i hluchá. Jiným způsobem totiž nelze vysvětlit, proč se KZ dobrovolně a s radostí vydala na ty rapy. Když KZ v německých novinách vyčetla, že objekt NPho sexuálně-hip-hopových fantazií (rozumějte rapující Tamilka M.I.A.) má zrovna koncert v Berlíně, nezamlčela tento fakt a naopak NPho na tento koncert se vší grácií pozvala.
Berlin – Party Stadt
Berlín. Město pulzující životem, plné klubů, barů, hospod. Město bez povinné zavírací hodiny. Je pátek večer. Pamětlivy toho, že noční život tu nezačíná před jedenáctou, vyrážíme v pozdních hodinách na tah. Ostatně, jak nám řekli při oficiální uvítací hodině na univerzitě: „Víme, že jste sem nepřijeli studovat. Víme, že jste sem přijeli pařit!“
Bubenečská nádražka očima KZ
Pejskové se koušou
Tento text vznikl po vytrvalé šikaně a nátlaku ze strany NPyřina. Abyste rozuměli, existuje žena, která NPyřinově mysli nedopřeje oddechu. Její hlas mu neustále zní v hlavě a on je nucen znovu a znovu přezpívávat něžná slůvka, která slyšel z jejích úst. A proto článek o této snové krasavici musí napsat někdo nezaujatý. Tedy já.
Já vás všechny přechčiju!
Jiskřivý sníh v metropoli je v pdachu! Odkryta jsou hovna v místech, kam serou psi. Pohled na tuto bohatou nadílku, která se skrývala pod sněhem, mi znovu evokoval romantické úvahy o Vánocích. Ty byly krásné jako princezna (a jako Vědec). Zvláště pro mě se staly událostí nevýslovného významu. Vědec mě totiž obdařil dárkem, který mě vyzvedává ve vývojové řadě o několik stupňů více – tedy pasuje mě na muže.