O fotbalu a módě 2: Dlouhý vlas mezi nás!

Na přání čtenářů budiž druhý díl našeho seriálu věnován účesům. Kdo však čeká, že se tady budeme patlat v gelu na hlavě pana Beckhama a jemu podobných, ten ať si radši otevře Šťastného Jima. Nás zajímají chlapi, kteří do svého sestřihu vložili i kus srdíčka. Taky by bylo strašně jednoduché a podlé vzpomenout jen Martina Frýdka, Pavla Verbíře či Jana Suchopárka a jejich pamětihodné deky. Ti kluci v tom totiž často byli nevinně a navíc pozadu. Skutečné módní trendy tvořili jiní…

Continue reading “O fotbalu a módě 2: Dlouhý vlas mezi nás!”

Fotbal a móda 1: V tisku i v tlači

Nad sérií článků o fotbalu a módě jsem uvažoval už někdy od března. Myšlenka však ve mně definitivně uzrála až při pohledu na vývoj letošního mistrovství Evropy. Devadesátá léta jsou totiž zpátky v celé své otřesnosti. Na hru českého týmu se dá dívat jen za neustálého proplachování očí borovou vodou a výrobci fotbalových dresů si pletou trička s bankovkami. Je to tak, vodotisky se vracejí s plnou parádou.

Continue reading “Fotbal a móda 1: V tisku i v tlači”

Zadní Třebaň: držky vlastní, Karlštejn inclusive

Dobrá nádražka ještě žije,“ spokojeně vzdychala KZ, zatímco se jí v lehce zvlhlých očích zrcadlila betonová miniatura hradu Karlštejna.

Do Zadní Třebaně jsme přijeli na kole a schvácení. Přestava, že musíme navíc vláčet kola přes koleje nebo po schodech dolů do podchodu a po schodech nahoru, nás také příliš nerajcovala. Nicméně v tu chvíli se na druhé straně kolejiště zaleskla perla. Celou cestu na Karlštejn jsme si totiž přáli potkat útulnou nádražní restauraci s roztomilou zahrádkou a miniaturou Karlštejna. A tu byla! V celé své kráse se před námi zjevil Hostinec Mašinka!

Continue reading “Zadní Třebaň: držky vlastní, Karlštejn inclusive”

Když cover, tak revoluční. Když revoluce, tak v Pákistánu!

Luxemburgová: Karle, s revolucí je to bledý. Soudruzi se málo angažují a všichni jen vysedávají na Mimibazaru, o Zpovědnici ani nemluvě. Myslím, že za to může náš zatuchlý hudební repertoár, který nutně potřebuje oživit.
Internacionálu v podání jazzového bigbandu jsem zavrhla jako málo progresivní, ale zaujal mě tenhle cover od kapely Soul Flower Mononoke Summit. Zní to trochu jako japonský revival Šlapeťáků, ale bere mě ta lidovost a skvělý potenciál pro doprovod pouličních průvodů. Myslíš, že tím dokážeme pozvednout masy?

Continue reading “Když cover, tak revoluční. Když revoluce, tak v Pákistánu!”

Poznej svoje město 8: Inkognito jako vždycky

Minulé kolo bylo svým způsobem přelomové – objevila se nám v něm první špatná odpověď. Dalších osm z vás však správně poznalo, že na fotce je kinetická plastika Dálky od Jiřího Nováka na pražském sídlišti Novodvorská. Čtenář Tom nás kromě toho upozornil na další zajímavost: s dílem tohoto umělce jsme se v naší soutěži setkali již podruhé. Což by vlastně mohla být hezká doplňující otázka. Ale teď už pojďme k té hlavní.

Continue reading “Poznej svoje město 8: Inkognito jako vždycky”