Strakonice: Než bys trpěl žízní, pivo rumem řízni

I strakonická nádražka bývala trochu jinačí podnik. Takový klasický, umakartový, nádražkový. Rekonstrukce lokálu, vedená s respektem ke zdejší pseudokultuře, však překvapivě ty špatné věci odstranila a ty dobré ponechala. První zajímavou a dozajista příjemnou věcí, kterou návštěvník zjistí už před restaurací, je „Free Wifi pro hosty restaurace“ (hned vedle „hlazené Coly“).

Continue reading “Strakonice: Než bys trpěl žízní, pivo rumem řízni”

Česká Třebová: Pojď stoupat jak dým

Tady se s tím nikdo moc nepáral. Reklamní tabule lákají už z perónu k příjemnému posezení v nádražní restauraci jménem Nádražní restaurace. Jednen z největších českých železničních uzlů nedávno prošel kompletní rekonstrukcí, na klientelu zdejší hospody to však mělo vliv pramalý. A tak se v ní i dnes scházejí frekventanti nedalekého pracáku i ti, kteří o práci ještě nepřišli, a k osmimetrové stropní klenbě stále stoupá cigaretový dým.

Continue reading “Česká Třebová: Pojď stoupat jak dým”

Pedro a Machy uvádějí… Poino!

A to již podruhé. Poino jsou taková prosluněná, usměvavá, extrovertní, ukecaná a optimistická kapela – přesně jako Machy a Pedro…

Dobře, kecám. Chlapci jsou již od dětství ovlivnění SR zvukem, takže je to nahlas a nedá se to moc poslouchat. Tedy pokud nemáte rádi tzv. alternativní rock nebo post hardcore (co má značit to post, prosím?), respektive zvuk, co vás převálcuje a vokál značky poslední tažení. Ano, je to přesně ten případ, kdy si začnete nenápadně podupávat nohou a najednou sebou zmítáte jak šílení, protože je to tak dobrý, že se nelze ubránit.

Continue reading “Pedro a Machy uvádějí… Poino!”