Věhlas pekárny a cukrárny ve vestibulu metra Dejvická sahal vždy přinejmenším k hornímu okraji Kulaťáku. Letos v létě se však oblíbený sladkostánek proměnil v odkladiště náčiní obsluhy razicího štítu Tonda. S oznámením, že se znovu otevře začátkem září. Když slíbený termín vypršel a v cukrárně se stále převlékali dělňasové, trnul jsem. Ale nakonec jsem se dočkal. Sice zhruba s měsíčním zpožděním, ale cukrárna znovu otevřela své plechové brány a mohli jsme ji podrobit inspekci.
Umístění stánku částečně předurčuje i jeho nabídku, většina pečiva splňuje především nároky na rychlou svačinku. Já jsem však šel po větrnících. V poloprázdném výkladním pultu se krčily poslední dva. Výběr tedy nic moc. Svým způsobem však je tato skutečnost pozitivní, neboť svědčí o tom, že cukroví jde na dračku a každý den je znovu čerstvé. Ujistil jsem se, že i pomenší větrníky za 17 korun jsou z Krušovic, a poručil jsem si jeden, lhostejno který.
“Chcete ho do ruky, nebo zabalit?” zeptala se mě paní prodavačka. Už jsem ji chtěl odkázat na příručku inspektora Trachty Zbytečné otázky v cukrářství (jasně, že zabalit, vždyť mám plné ruce a nechci si zasvinit všechna zavazadla), ale nakonec jsem si řekl, že by mi pak zase doma vyčetli, že neumím jednat s lidmi. Ovládl jsem se i v okamžiku, kdy zákusek mizel v mikrotenovém sáčku (!) a teprve pak v balicím papíru.
Své zenové umění jsem plně docenil teprve doma. Ano, karamelová poleva se sice hrdě honosí francouzským termínem fondant (,rozplývající se‘), ale už byla tak zabordelená drobky z okolních zákusků, že vypadala spíš jako pleť ostravského horníka po šichtě. Jenže přísloví “navrch huj, vespod fuj” platí někdy i v opačném gardu. Zpod polevy a korpusu na mě laškovně vykukoval pudinkový krém doplněný bohatou porcí šlehačky. Nebudu zapírat, že tato kombinace je mou preferovanou. Výsledný dojem byl tedy nakonec zachráněn a krušovický stánek se i nadále bude těšit naší přízni.
Krušovická pekárna, metro Dejvická, Praha
Velikost: 1/5 – průměrem připomínal spíše věneček
Vzhled: 1/5 – notně pocuchaný
Čerstvost: 18/20 – sice zašpiněný, ale skutečně tam ležel jen od rána
Poleva: 10/20 – kontaminovaná drobky z okolních zákusků
Korpus: 10/10 – pod vidličkou křehce se rozpadající a v ústech jemně se rozplývající
Náplň: 32/40 – nejsem žádný chemik, ale podle mého názoru byla nastavená želatinou nebo něčím podobným
Celkem: 72/100
Metodiku hodnocení najdete zde