Když cover, tak revoluční. Když revoluce, tak v Pákistánu!

11 Čer

Luxemburgová: Karle, s revolucí je to bledý. Soudruzi se málo angažují a všichni jen vysedávají na Mimibazaru, o Zpovědnici ani nemluvě. Myslím, že za to může náš zatuchlý hudební repertoár, který nutně potřebuje oživit.
Internacionálu v podání jazzového bigbandu jsem zavrhla jako málo progresivní, ale zaujal mě tenhle cover od kapely Soul Flower Mononoke Summit. Zní to trochu jako japonský revival Šlapeťáků, ale bere mě ta lidovost a skvělý potenciál pro doprovod pouličních průvodů. Myslíš, že tím dokážeme pozvednout masy?

Liebknecht: No nevím. Ale je pravda, že Internacionála má v Asii pořád velký agitační potenciál. Jen se podívej na ten nadšený dav na koncertě pákistánské kapely Laal. To je vůbec veselá partička. Lál pochopitelně znamená v urdštině rudý a jejich frontman je vysokoškolský profesor, který obětoval celou svou intelektuální kariéru ve prospěch hudby a revoluce, jezdí koncertní šňůry po Pákistánu i Indii a mezi studentskou levicovou avantgardou se stal vyloženě celebritou. Jen mě trochu zneklidňuje, že jihoasijská dělnická třída se zatím moc nechytá.

Luxemburgová: Jo jo. Je smutný, že českým kapelám tahle nadčasová hitovka moc nevoní. Ale už je tady jedna z prvních vlaštovek. Jistě není náhoda, že tenhle cover od Le Christ Hypercubistic přišel na svět zrovna pod rudým nebem těšínského Slezska.

Liebknecht: Boží! Ale jen bych si dovolil upozornit, že v Česku nejsou zdaleka první. Jisté reference by tu byly už i u Orlíků a jejich Bílého jezdce. Jako správní levicoví intelektuálové však raději budeme ctít tisícileté buddhistické pravidlo „Nevidím Orlíky, neslyším Orlíky, nemluvím o Orlících“, že…

Luxemburgová: Ehm. Tak už toho radši necháme, ne? Co naši čtenáři? Hodí nám do komentářů nějaké další tipy?

Comments are closed.