Dneska mi jeden chlap řekl, že už jsem napůl Ind. A možná měl recht. Nějak se na mně ten pobyt začíná podepisovat. Místo abych přebíral v Karolinu diplom, zevluju po indických nádražích. Dneska se mi celý den motala škeble od toho, jak jsem měl peumanentně nauváno. Všecko chytám do pravé ruky. Jím ve stánku a piju vodu z kohoutku. Na zem si nesedám, ale dřepím. Použití toaletního papíru mi začíná připadat jako něco fakt ekl a záchodové prkýnko jakbysmet. Zapomínám mluvit anglicky. Zatím teda ještě kývu hlavou zepředu dozadu, ale to se možná taky brzo změní. Možná je fakt nejvyšší čas se vrátit domů. Snad mě tam nepřejede první auto, až se budu na přechodu dívat doprava.
A dovoluji si upozornit, že jsem dnes nakoupil upgrade indického filmového pexesa. 75 dvojiček a samí krasavci. A aby to nebylo tak snadné, na žádné kartičce není popisek. Kromě jedné. Můžete si tipnout, kdo to je. Tentokrát je světle modrý.
ty voe, uz se vrat – zacina z tebe byt docela slusny magor!
Jo jo – zvlčit to jde lehce, ale ty základní sociální návyky obnovit to bude problém!