Znojemské vlakové nádraží, část prvá

23 Jan

Dvojverší Znojmo, vidím tě dvojmo je nejen notoricky známé, ale i velice trefné. Město s přívlastkem (jak je titulováno v oficiálních materiálech) má totiž i dvě nádražky. Jako první jsme se vydali do jídelny, která otevírá už v 6:30 ráno. Což je jistě dříve než Billa, kam si Mistr Záviš chodí pro koninu.

Interiér i personál zde vypadají jako kulisy normalizačního seriálu. Nejspíš Žena za pultem. U té obdivujeme především její nylonový hábit a zkušené pohrdání zákazníky. Ty představují rodinky s dětmi, parta dělníků nabírající polévku z mísy, a aby sestava byla kompletní, někdy se začátkem hlavního chodu přicházejí Rakušáci.

Jelikož jsme ve městě s přívlastkem, objednáváme si veškeré pokrmy, které obsahují přívlastek znojemský. Tedy Znojemský drak za 58,- (z něhož se vyklubal řízek) a Znojemské biftečky za 40,- (včetně mocného nánosu tatarky). Na Znojemskou pečeni bohužel nedošlo. Jak NP záhy zjišťuje, vše znojemské se od běžného odlišuje pouze tím, že je zavaleno vrstvou okurek. KZ si nestěžuje, naopak je zvyklá a vše spokojeně zapíjí lahvovým Hostanem. Na čepu mají totiž pouze Krušovice (třetinka za 13, půllitr za 21, kelímek za 2). NP to komentuje slovy, že je to stejně všechno jenom odpad z Heinekenu.

Celkový dojem ze znojemské nádražní jídelny je velmi rozpačitý. NPho nenadchla a KZ byla vyloženě zklamaná z absence otočných sedaček integrovaných do kovové konstrukce stolů, které připomínaly kolotoče. Od doby, co sem chodila s dědou na držkovku, je vyměnili za oranžové plastové židle bez ducha a nápadu. Odešli jsme tedy poněkud zklamaní. Avšak jen do chvíle, než nás do své náruče přijal Tonda…

Pokračování příště

Atmosféra: * * *
Obsluha: * *
Pivo: * * * (to je průměr, protože KZ dávala pět a NP jednu)
Jídlo: *
Hajzlíky: k jídelně nepatří, nicméně ty v nádražní hale jsou celé vylepené bodrými veršíky typu Kdo se v tato místa béře, nechť za sebou zavře dvéře

One Response to “Znojemské vlakové nádraží, část prvá”