Bufet U Mašinky, Harrachov

Zapadlejších železničních stanic už u nás mnoho není. Do města jsou to dobré tři kilometry a koleje se sice klikatí až do Polska, ale trať z Tanvaldu tady končí. Dál už se dostanete jenom na lyžích. Ale ještě předtím byste se měli posilnit v místním restauračním zařízení.

Železnice do Szklarske Poręby nefunguje už od roku 1945. U tohoto údaje jsem začal větřit nějaké sudetské bouře, ale důvod byl prý mnohem prozaičtější. Zatímco na české straně jezdily a dodnes jezdí zubačky, Poláci svoji část trati elektrifikovali. S úpadkem železniční trati začalo postupně do komunistického marastu zabředávat i místní nádraží.

Závan polistopadové svobody přinesl nejen nápad znovu zprovoznit harrachovskou železnici (už to prý bude brzo, ale visí to na Polácích), ale také zvelebit zdejší nádraží. Hospoda v dnešní podobě funguje už třetím rokem. A její umístění je vskutku stylové. Lokál se nachází v čekárně a nad bufetovým okýnkem se stále skví původní nápis ZAVAZADLA. Příjemné prostředí dokrášluje paní za pultem, která vede nádražku jako rodinný podnik. Je neuvěřitelně milá a dá se s ní výborně pokecat. Hvězdičku jí srážím jenom za to, že se nenechala vyfotit.

V nabídce jídel je nejen klasický utopenec či párek na papírovém tácku, ale i olbřímí klobásy. Vypadaly sice přelahodně, ale pak jsem usoudil, že k hančování na Ručičky s krosnou na zádech bych měl asi pozřít něco lehčího. Zvolil jsem polévku, ale běžkařům se nabízí i několik druhů sušenek do kapsy. Zeleninový vývar za 20 káčé byl sice lehce glutamátový, ale v mrazivém silvestrovském odpoledni zahřál hezky. Totéž však bohužel musím říci i o pivu. Krušovice za dvacku sice potěšily mou děravou šrajtofli, ale mečely tak hlasitě, že to muselo být slyšet až na záchodcích na chodbě. Za ty se sice platí, ale zase si můžete být jisti čistým prostředím.

Dřív jsme měli bufet na autobusáku, ale tam je to samý feťák. Kdežto na vlakáč chodí jenom pohodáři,” korunovala paní výčepní naši debatu o úrovni nádražních restaurací. Svatá pravda. Takže pokud by vás náhodou napadlo zajet si vlakem až do Krkonoš, nespěchejte a investujte trochu času i do návštěvy harrachovské nádražky. A pokud by vás zajímalo, kam vlastně vedou ty koleje, není nic snazšího než pokračovat dál. V zimě to jde i na běžkách.

Atmosféra: * * *
Obsluha: * * * *
Pivo: *
Jídlo: * *
Hajzlíky: *

AKTUALIZACE 22. 11. 2011: Trať do Szklarske Poręby byla revitalizována, v nabídce jídel přibyl i smažák. Jinak se v nádražce za poslední tři roky skoro nic nezměnilo.

One Reply to “Bufet U Mašinky, Harrachov”

  1. Ta zastávka byla zřízena až v 60. letech po připojení toho území k Československu (výměnou za jiné). Předtím byla na území Polska resp. Německa. Poláci nic neelektrifikovali, nedělali s tratí nic. Trať byla kdysi elektrická až po Kořenov. Po příchodu Rudé armády byla zařízení jako trofejní odvezena do SSSR, i když některé sloupy po elektrifikaci tam stojí dodnes. Navíc byly hranice zavřeny a do Polska bylo nežádoucí cestování i po uvolnění cestování v 60. letech. Došlo ale k té výměně území a prodloužení provozu z Kořenova do nově zřízeného Harrachova.

Comments are closed.