Poklady tajuplných černých děr

12 Zář

Další z mé pečlivě nashromážděné sbírky hajzlíků pochází z jihoamerického Peru. Náš téměř měsíční pobyt byl protkán řadou nečekaných a vzrušujících dobrodružství, ať už šlo o strastiplné cestování autobusem vedle neuvěřitelně smrdutých záchodů, zběsilý úprk před útočným skotem v liduprázdných horách (rychlejší stovku jsem nikdy v životě nezaběhla, ani těžká krosna na zádech mi v osobním rekordu nezabránila), či jiné veselé a nezapomenutelné zážitky.

První foto bylo pořízeno v jednom z autobusů, ve kterém jsme strávili téměř celý den, a který (k naší velké smůle) musel při své cestě k cíli zdolat četné ostré serpentiny. Na palubě se tak začaly s narůstající délkou jízdy množit tajuplné sáčky nelibého obsahu, které se během jízdy do kopce líně kutálely k našim nohám. Zlatým hřebem večera se stal jeden mladý Peruánec, který se v průběhu jedné z delších zastávek vydatně navečeřel, aby to všechno mohl v následující várce serpentin zase hezky vyhodit. Samozřejmě rovnou vedle nás, neboť to na hajzlík (viz šedé dveře) o fous nestihl.

Zbylé fotky zachycují kadiboudu na jednom z námi absolvovaných horských treků. Tajuplné
černé díry ukrývaly opravdu nepřeberné množství pokladů.

Comments are closed.