U Pařeza, Tišnov: Kluci, já su hravé

Rozhodli jsme se s p. t. čtenářstvem podělit o nedokončený text z Vánoc 2011, který asi už nikdy dokončen nebude.

Mělo to být epochální setkání. Když jsem však dosupěl na třetí nástupiště pražského hlaváku, už jsem z rychlíku 875 Rudolf Těsnohlídek těsně zahlídl jen koncová zadní světla. To znamenalo jediné: na sraz s redakcí prigl.cz jedu přes Tišnov a společná recenze nádražky v Blansku padá.

Další vlak směrem na Brno naštěstí jel hned vzápětí, jen trochu jinou trasou. Nakonec jsme tedy zakotvili v Tišnově. Místě, kde prý mají nádražky pohnutou historii. Už si ji sice přesně nepamatuju, v každém případě tu žádná nádražka není. Stánek u perónu nepremává, vietnamské bistro v nádražní budově už také bylo zavřené, museli jsme tedy vzít zavděk nádražkou třetí kategorie – hospodou U Pařeza. Tento podnik má sice četné nedostatky, jako například absenci jakýchkoli pokrmů, tyto nám však bohatě vynahradila hutná hospodská atmosféra. A to nejen díky cigaretovému dýmu.

Výčepní, paní Boženka, si nás okamžitě zamilovala a jala se bryskně nosit točená Starobrna. V lokálu, kde zrovna měli výroční sraz ostravští kriminálníci, jsme zřejmě působili nejseriózněji. A příležitostí k napravování lidských životů jsme měli více než dost. Obeznámeni s problematikou gamblerství po návštěvě přednášky Matěje Hollana, pokoušeli jsme se na pravou víru obrátit pána, který do místního výherního automatu naházel celé čtyři stovky. Na naše výzvy, aby se na to vykašlal a vzal si tisícovku, reagoval památnou větou: „Kluci, já su hravé.“

Tuto univerzální formuli opakoval i ve chvíli, kdy měl na kontě tři litry. To už paní Boženka nosila oslavné panáky a zalamovala ruce, že je na pokraji bankrotu, zatímco my mu radili, aby to už vyklepal. A použil ji i tehdy, když jsme opouštěli lokál a na účtě mu zbývalo zase jen osm stovek. Není divu, že jsme pak celí rozrušení nastoupili do vlaku, který nás místo v Brně vyklopil v jedenáct večer na zastávce ve Štěpánovicích. Pranic nám to však nevadilo – v očekávání dlouhého večera jsme si u Pařeza zakoupili i lahvovou Plzeň a plechovkového Bažanta. O tom, že výjezdní zasedání skončí bitkou v jedné z brněnských vináren, jsme však potuchy neměli…