A víš, jak se dělal Technicolor?

Tak na tuhle větu už se mi podařilo vyvolat u Haimiho alergii. Ale když já si nemůžu pomoct, Technicolor byl prostě boží. Posuďte sami…

Celá pestrobarevná legrace odstartovala už v roce 1916, kdy byl vynalazen první systém barevného filmu využívající míchání barev z více filmových pásů, tehdy ještě jen červeného a zeleného. Proces byl několikrát vylepšen, na konci dvacátých let se přidal i zvuk. Celé to bylo krutě komplikované, kromě dvou filmových pásů byly nutné i obskurní chemické úpravy, a milci Technicoloru si detaily můžou nastudovat třeba zde či tu. Ti méně nadšení zhlédnou třeba jeden z němých kousků, popřípadě i něco se zvukem.

Zásadní problém byl v tom, že barevné filmy nepřitáhly do kin tolik diváků, aby se show finančně vyplatila (taky vám to připomíná staronové blbnutí okolo 3D filmů?). Mimo to přišla hospodářská krize a barevný film se vzpamatoval až s nástupem třípásového Technicoloru (čti: toho nejvíc božího) koncem třicátých let.

Ten byl po produkční stránce neméně složitý, kromě obřích a drahých kamer bylo nutné taky extra silné osvětlení a třikrát tolik materiálu. Teplota ve studiích překračovala 40 stupňů, herci kolabovali, ale celé to bylo ještě barevnější. Třeba ve znémém Čaroději ze země Oz.

Po válce výzkumníci z Technobarvy dospěli až ke krystalické čistotě obrazu (nehledě na Marylin), ale byla to už labutí píseň. Dávno předtím se totiž pár chytrých hlav v Kodaku sešlo dohromady a vymyslelo, že by bylo možná jednodušší točit barevně jen s jedním filmem a normální kamerou. No, asi teda jo, ale stejně nic nemá na Technicolor…

P.S.: Jedinou vadou na kráse je snad jen to, že šlo většinou o muzikály, slaďáky a jiné pestré kýče…drsný noir zkrátka s barvičkami nějak nejde dohromady.

One Reply to “A víš, jak se dělal Technicolor?”

Comments are closed.