Nejzápadnější výskyt režné v Česku? V Jimramově!

1 Zář

Bistro K+C, tak zní oficiální název podniku v Jimramově, což je městys uprostřed Vysočiny. Co uprostřed, přímo jím prochází hranice mezi Čechy a Moravou a krom toho se tu místní potok, Fryšávka, vlévá do Svratky. Pochází odtud i Jan Karafiát, autor dětské knížky Broučci. Je tu i příjemný malý park Bludník, kde je letní kino a také centrum každoročního hudebního festivalu. Já se ale zde nebudu rozepisovat o chudobce a hmyzu s lucerničkami, ale o Bistru.

Známí, kteří tu nebyli, moc nechápou, proč jsem donekonečna schopen vykládat o sekané či klobásách ohřívaných v mikrovlnce. A pivu v nějakým zapadákově pod Žďárskými vrchy. Doufám, že tento článek nejen jim otevře oči a chuťové kanálky.

Bistro se otevírá v deset a zavírá v osm. V době festivalu Otevřeno Jimramov, který má příští rok 30. ročník, má otevřeno do půlnoci, ba i déle. Ale co to tedy je? Je to meeting point pro místní, turisty, projíždějící řidiče prvorepublikových veteránů, i motorkářů. Je to podnik, kde vám dcera s její matkou, majitelky, vždy ochotně natočí Poličku za 22, moc dobrou, mimochodem, nebo točenou Zonku za dvacku, nebo třeba panáka režné za 32. S pivem, řízkem, bramborovým salátem a turkem na konec se člověk vejde do sto deseti a pečivo ke klobáse nebo párku dostanete v klasické plastové ošatce, kterou prý známý naposledy viděl ve špeluňce v Kysaku.

Na záchod se jde přes vjezd skrz dům a funguje i jako Jimramovský veřejný záchod, ale není třeba se bát, není nepoužitelný. Jen v zimě je tam zima. Kdyby chyběl toaleťák, poproste u výčepu. V průjezdu také podle cedule sídlí veterinář. Jestli to tak ale opravdu je, nikdo neví.

Krom zahrádky, kde se sedí v létě, pálí se jedno cigáro za druhým a piva lítají do lidí jak Němci do krytu, se dá sednout i dovnitř. Zde jsou dokonce i křesílka a pohovka. Místní legendou a vyhlášeným návštěvníkem je Vasil, který bydlí skoro naproti. Svérázný člověk, který vystřídal spoustu zaměstnání, bas i záchytek, ještě donedávna majitel kozy Matěje, který mezi kopáním piva a flusáním nikotinových kemrů pod sebe obohacuje společnost svými historkami. Fialový nos, zažloutlý knír a špína za nehty by leckoho mohly odradit, ale Vasil nekouše a je dobrým, i když občas hlasitým společníkem. Nutno uznat, že se větší popularitě těší u mladých návštěvníků festivalu, než u starousedlíků, ale to už je jiná věc.

Bistro krom nálevny slouží jako protiváha Coopu, který je o pár set metrů dál a víkendovou otevíračku má dosti tristní. Můžete tu koupit všechno od lízátek a turistických známek po láhev sektu.

Mrazák se zmrzlinou člověka zchladí v parném létě a již zmiňovaná sekaná, v několika verzích, stejně jako několik druhů klobás a párků zase člověka nasytí. To vše velmi levně a velmi chutně. Za pivo, dva rumy a debrecínské párky s hořčicí a rohlíkem jsem posledně platil 86 korun. Není to krása?

V posledních letech ostatní Jimramovské podniky zanikly, ať už místní Penzion nebo Panský dvůr, lepší restaurace. Bistro zde stále je, s výhledem na lehce bizarní sochu věnovanou Karafiátovým Broučkům zde bude a hladového či žíznivého pocestného nasytí. A dejte si režnou!

Smršín

Comments are closed.