Ve středu 17.12. jsem se rozhodl, že tedy uskutečním návštěvu onoho salónního podniku. Na dejvické poště jsem přibral svého otroka Jiřinu a kamaráda Doktora a vyrazili jsme. Již od pošty nás Jiřina zásoboval informacemi a historkami ze “staré” Dejvické nádražky, kde prej pivo je načepované již dříve, než se za hostem zavřou při vstupu dveře, a že vrchní je obdařen nadpřirozenými schopnostmi a pivo už je na stole ještě dříve, než si host rozmyslí, kde bude sedět, a taky že pivo nikdy v krýglu nevyschne, ale po rekonstrukci že je to tam asi divné… Není!