Nádraží Dejvice, teď už doopravdy

Ve středu 17.12. jsem se rozhodl, že tedy uskutečním návštěvu onoho salónního podniku. Na dejvické poště jsem přibral svého otroka Jiřinu a kamaráda Doktora a vyrazili jsme. Již od pošty nás Jiřina zásoboval informacemi a historkami ze “staré” Dejvické nádražky, kde prej pivo je načepované již dříve, než se za hostem zavřou při vstupu dveře, a že vrchní je obdařen nadpřirozenými schopnostmi a pivo už je na stole ještě dříve, než si host rozmyslí, kde bude sedět, a taky že pivo nikdy v krýglu nevyschne, ale po rekonstrukci že je to tam asi divné… Není!

Uvítala nás plná nádražka a volný stolíček na pódiu jako by vyzýval k bezduché ožíračce všedního večerního dne. Pro pivo jsme si však museli dojít. Lidová cena 20,50 Kč za velice slušný, ale podmírový staráč jaksi patří ke koloritu nádražních restaurací. V hospodě jsou za 8,- Kč k dostaní také klasické sodofky ruzných barev. K žranici je na neobvykle umístěném grilu vedle baru možné nechat udělat 150g flák krkovice nebo kusu kuřecí sračky za 89,- Kč, k ukojení hladu ale bohatě postačí i klobása, utopenec a nakládaný hermelín.

Velkou výtku naopak zaslouží záchody. Pryč jsou doby, kdy se chodilo močit na perón a dámy si musely půjčovat klíč zavěšený na novodurové hajzltrubce. Sociální zařízení je dnes již ukryto přímo v lokále. Také odstranění obrazů komunistických potentátů nelze označit jinak než za zbytečnou kultivaci na úkor kultu. A tak jediné, co zůstalo z designu staré dobré nádražky zachováno, je portrét fenomenálního Miloše Frýby. Ale Haimi věští, že do dvou let se hospoda zase vrátí do normálu. Situaci proto budeme průběžně monitorovat.

Atmosféra: * * *
Obsluha: *
Pivo: * * *
Jídlo: * *
Hajzlíky: * *
Pět * je max.

A pokud to ještě nevíte, dejvická nádražka má i své webové stránky.

AKTUALIZACE 2. 1. 2012: Náš analogový fotograf při svém bezcílném bloumání Prahou pořídil i pár černobílých fotek exteriérů. Aktualizovaná recenze interiérů bude již brzy.