Salonní intelektuálové

Poznáte je snadno. Srocují se na nejrůznějších kulturních akcích a festivalech a jejich nájezd odhalíte již podle markantního nárůstu poptávky po jasmínovém čaji.

Pánové obvykle nosí fidelovku a sáčko a ti nejnebezpečnější pod ním ještě skrývají pruhované tričko. Dámská verze bývá zpravidla oděna v nějakou neotřelou halenku, nejlépe etno, a bývá okorálkovaná tak, že při jakémkoli pohybu zachrastí na celý sál. Zpravidla to ještě okořeňují něčím „ulítlým“, popřípadě „retro“ nebo „fakt jako dada.“ Třeba tričkem, na němž jsou vykradené a z kontextu vytržené citáty Nietzscheho, Joyce nebo Musila (velmi módní jsou dnes rovněž Bernhard či Céline). Většinu dne stráví v nějaké temné noře a přemisťují se tiše a nenápadně, zároveň ale dostatečně idiotsky, aby dávali jasně na odiv, že oni se pohybují v jiných myšlenkových sférách. Projevují se až při nejrůznějších besedách a diskusích, kdy mžourajíce přes nedioptrická skla svých hranatých brýlí trousí slova a spojení pečlivě našprtaná v hodinách společenských věd na gymnáziu. Jaká že? Co třeba „kontemplativní“, „viděno prizmatem“ „iminentní antagonismus“, nebo „sto gramů salámu“ při nákupu v masně. Tak na vás, mládeži, je už i se sukovicí pozdě. Asi by si ji spíš zasloužil váš buržoazní papá, který vám na tento festival neprozřetelně zakoupil lístek.

PS: Pokud do každého hučíte, jak se chováte moderně ekologicky, pak vězte, že vaše čtyři iPody, sedm barevně rozdělených notebooků na každý den a každotýdenní útraty v H&M si nezadají s ekologickým přístupem prvorepublikovýho bourgeios továrníka nejryzejšího formátu. Vy exponenciální kokoti.