Hajzly s nádechem tajemna ve Wroclawiu. U Haly Stulecia.
Svatba na kanále
Na kanále v Amsterdamu. Love is in the air…
Poznej svoje město 4: Toto je foto, na fotu je Otto
Abychom pravdu řekli, jsme poněkud rozčarováni. Lehká erotika vás nepřitáhla a slečnu v bikinách z Ortenova náměstí (zcela přesně tedy z Plynární 31) vás lokalizovalo pouze devět. Jako první správně odpověděl zd, a tak dostává privilegium vytáhnout soutěžní fotku ze svého bohatého archivu.
Continue reading “Poznej svoje město 4: Toto je foto, na fotu je Otto”
Poznej svoje město 3: Čtvero ročních období
Jak vidno, minulý krucifix naproti plynárně v Michli byl hodně těžký oříšek. Správně odpověděli pouze dva soutěžící. A první z nich, tedy Veličenstvo, dostává v dalším kole právo výkopu.
Continue reading “Poznej svoje město 3: Čtvero ročních období”
Každý chce mít úspěch
Toto je marketing, přátelé! Napadlo by vás pojmenovat svůj nový produkt Úspěch? Jednoho indického výrobce tabáku to napadlo, a samozřejmě slaví safal, tedy úspěch. Deset gramů, tři rupie, deset minut motáku a tři hvězdičky z pěti za jemně pikantní chuť. Obzláště pikantní pak je, že když si zadáte heslo „Safal khaini“ do googlu, vyjedou vám jenom stížnosti zákazníků. Za poloviční cenu oproti veškerému konkurenčnímu zboží asi opravdu nejde čekat zázraky…
Save the opera! Get angry!
Albert Vickery je třiašedesátiletý Angličan, který učí v Brně na gymnáziu a má rád kašmír a operu. Proto ho oprávněně naštvalo, že tamní mocipáni chtěli omezit provoz Janáčkova divadla, jehož operní inscenace jsou vysoce ceněné. A tak se rozhodl s tím něco udělat. Vzal fix a na brněnskou radnici vymaloval nevelký nápis Save the Ballet! Save the Opera! Get Angry! Když to zopakoval popáté, zatkli ho, dvacet hodin drželi v cele, dali mu řádně přes držku a (sic!) poplivali jeho epesní kabát z Harrods.
Indický politický plakát žije 3: Poslední večeře kapitalismu
V dnešním díle našeho seriálu tentokrát opustíme Dillí a vypravíme se až na jih Indie – do Kéraly. Tenhle svazový stát je známý mimo jiné tím, že v něm tradičně mají silné zastoupení komunisté, konkrétně Komunistická strana Indie (marxistická). A byla to právě CPI(M), která na svém únorovém sjezdu přišla s těmito veselými plakátky.
Continue reading “Indický politický plakát žije 3: Poslední večeře kapitalismu”
Zell am See: Všude dobře, v nádražce nejlépe
V půlce února zavál naši bandičku sněžný chtíč do jednoho z mnoha malebných srdcí rozverné továrny na zážitky jménem Rakousko. Do této země jsme jeli ukojit naše ledově vychlazené choutky již po několikáté. Jsme tlupa konzervativních pankáčů, kteří mají rádi své jisté. Přeci jen Rakousko bylo po několik století jedna z mnoha českých držav (fikce) a tudíž si i dnes, už jako cizinci, můžeme užívat spoustu věcí jako doma. Například se tam jezdí vpravo jako u nás, vlaky mají zpoždění opravdu jen výjimečně jako u nás (pokud v nich sedím já) a hlavně, nádraží tam vypadají némlich úplně stejně jako u nás. Inu, Franz Josef znal kopírák a tak přes něj postavil všechna nádraží v celém svém císařství.
Continue reading “Zell am See: Všude dobře, v nádražce nejlépe”
Památce Bronislava Poloczka
Zvláštní shoda náhod. A blbá. Ráno jsem přemýšlel, jak v posledních měsících odcházejí moje idoly. Magor, Václav Havel… Odpoledne přijdu domů a dozvím se, že zemřel Bronislav Poloczek. Nechci teď popouzet nikoho, kdo se právě pouští do kvalitativního srovnávání těchto osobností – chci jen zkrátka říct, že jsem je měl všechny tři rád a je mi líto, že už nejsou mezi živými.
Kdo na Hrad?
Tak už je to tady, Klaus předevčírem podepsal zákon o přímé volbě prezidenta. A protože nikdo z nás nechce, aby nám za rok vládnul Okamura, dali jsme hlavy dohromady a popřemýšleli nad ideálním kandidátem.