Nausea naučila Dalibora housti
I my se připojujeme ke vzpomínce na neuvěřitelného špekulanta, a vlastně cyklistu. Vždyť si to ještě nedávno štrykoval po České Třebové na svém cestovním kole s vícerychlostním nábojem a hlavou se mu honily myšlenky na vylepšení na jeho nového vozítka. Věk je věk, ten nezastavíš. Ale velorex je stále ďábelsky letící poctou tomuto náčelníkovi indiánského kmene bláznů v tříkolkách. Věříme v nesmrtelný odkaz pana Stránského.
Že nevíte, co je to oschlebíček? Inu, oschlý majonézový chlebíček, nejlépe s rostlinným tukem, vejcem a petrželkou – základní výbava každého správného bufetu. Tyhle oschlebíčky jsou rekordní a pocházejí z naší katederní lednice. Ležely v ní 4 měsíce. Vyhodil jsem je, až když jsem si tam chtěl dát ředkvičky a bál jsem se, že by je zoufalé hladové bakterie mohly napadnout.
.JPG)
Očekáváte návštěvu? Těšíte se? Nakoupíte? A pak to přijde. Nemáte nádobí. Jen jeden hrnec a jeden hrnek. A jednu vidličku, jeden nůž a jednu lžíci. Výbava pro plánované gastronomické hrátky zcela nedostačující. Je státní svátek a všude mají zavřeno, není možné získat ani papírový tácek. Ale vy se tak lehce nevzdáte.
Chemnitzské pamětihodnosti, část 1.
„Prosím Vás, jak se nejrychleji dostanu na nádraží?“ „Na nádraží? To musíte…počkejte…tudy vlevo a podél kolejí, dokud nenarazíte na most, abyste ty koleje mohla přejít.“ „A neměl by tu někde být podchod?“ „No…vlastně ano…ale nechoďtě tam… Víte, oni mu místní říkají…“ Paní, které jsem se zeptala na cestu, se ke mně spiklenecky nakloní a zašeptá: „…Bacillenröhre! A neříkají mu tak pro nic za nic!“
Kanální ulice (Kanalstrasse) se nachází v Chemnitzu, bývalém Karl-Marx Stadtu. Leží půl hodiny chůze od hlavy Karla Marxe a je dlouhá asi tak čtyřista kroků. Vyznačuje se zejména vysokým počtem vybydlených domů a občas v ní lze zahlédnout malá, blíže neurčená (pro mou krátkozrakost) zvířatka nápadně hlodavcovitého tvaru. Většina lidí v Chemnitzu neví, kde Kanalstrasse leží. Ale například kolega radiolog to ví. Když zjistil, že tam bydlím, zvedl obočí a bezelstně se otázal: „A tam jsou i nějaké domy, ve kterých se bydlet dá?“
Redakce Vágus.cz zaznamenala v souvislosti s dnešním londýnským aristokratickým mecheche několik znepokojivých skutečností:
1) Slečna Middletonová strávila noc před svatbou v hotelu Goring.
2) Neznámý anarchista byl zatčen poté, co na Soho Square začal na melodii Žluté ponorky prozpěvovat textík We All Live in a Fascist Regime.
3) Před 66 lety se v tento den slečna Braunová stala paní Hitlerovou.
Obávaje se spiknutí, obrátili jsme se na předního odborníka na problematiku konspiračních teorií a hinduistického fašismu, profesora N. P. Narvusi.
Continue reading “WágusLeaks 5: Konspirační teorie pro starší a pokročilé”
Jezdíme kolem toho po dálnici už dva týdny do práce, ale včera jsme blbě odbočili a dostali jsme se až pod tu homoli. A tak jsme s Komančem zastavili a udělali pár fotek. Pochopitelně je to po vágusácku focené zezadu. A kdo pozná, kde to je, vyhrává… hádejte co.
“Dřív jsme s tátou hodně smažili. Ale od té doby, co mu vzali žlučník, se člověk doma pořádně nenají,” pravil Matouš a namočil si pakóru do tatarky. Náš příspěvek ke globální fastfoodové kultuře vlastně přišel v tu pravou chvíli. O pár dní dříve totiž indický časopis Tehelka zveřejnil svůj žebříček 15 nejnezdravějších indických jídel.
O mizení romantiky z nádražních prostor v duchu pokroku, jehož následkem je proměna nádraží v nákupní galerie a mizení autentických restaurační zařízení, jsme na těchto stránkách již psali. Žel pokrok nezastavíš, a tak nyní hrozí, že po nádražkách se lidskost vytratí i ze samotného srdce nádražních budov – ano, je to tak, na hajzlíkách již nebudete potkávat báby, ale roboty!
