Nausea naučila Dalibora housti
I v nejzapadlejších a nejšpinavějších uličkách stranou hlavních bulvárů vznikají zajímavé věci.
Ani nemusíte být vágus, abyste zůstali před Vánoci bez peněz. Všude samá charita, adventní koncerty, vánoční koncerty, sbírka na toto i na ono… Ani na ulici se vegetit nedá, všude vám cpou plyšová zvířátka, jejichž zakoupením spasíte svět. A k tomu všemu snad každý pořádá benefit!
Jste z Prahy a nevíte, co s dnešním večerem? Něco bychom tu měli. V Crossu hraje legendární pražská litevská mantracoreová skupina Alaverdi. Kdo propásl loňské vystoupení, má nyní šanci složit reparát. Vstup zdarma, angažované písně nejen o velrybách a bicák obracející mezi songy bramboráky!
Vezměte scénář z hodně špatné kovbojky. Osamělý cizinec, osudová žena, padouch týrající malé městečko, zamlklý barman a všechny věci okolo. Pak přimíchejte trochu Kill Billa – zběsilé kung-fu bitky, samurajské meče v měsíčním světle a nepravděpodobné dialogy. Celé to zasaďte do neumělých papírových kulis jako z Nauky o snech. Pořád to není ono? Přidejte hlas divadelního vypravěče, barvy jak z Kwaidanu a navrch hoďte gangstery a revolucionáře v červených maoistických montérkách. Výsledkem je Bunraku – povedený akční film, který trestuhodně zapadl a vy ho prostě musíte vidět.
Continue reading “Papíroví kovbojové, samuraj a rudá armáda”
Radši bychom viděli skutečnou okupaci našich ulic a prázdných domů, ale spokojíme se i s málem. A v hotelu Axa toho mezi 2. a 4. prosincem zas až tak málo k vidění nebude.
Všichni to znáte – šli jste na koncert kapely, kterou zbožňujete, ale stálo to za starou bačkoru. Další iluze mizí v nenávratnu. O to víc pak člověka dostanou akce, o kterých sice předem ví, že se můžou povést, ale skutečnost ho naprosto smete, srazí na kolena, rozstřelí vnitřnosti, chytí za srdce… (doplňte podle vlastních zkušeností). Prostě dostaví se zážitek, na který se jen tak nezapomíná.
Napsat pozvánku na turné Tima Remise a Arana Epochala se mi hned zdálo jako dobrý nápad. Tim je totiž od pohledu správný vágus (o Aranovi nemluvě). Se svým vousem, banjem a tak trochu posmutnělými songy by hned zapadl do nejedné nádražky. Když mi oznámili, že u nás doma bude Tim dokonce přespávat, nebylo co řešit. To bych dokonce mohla spáchat i nějaký ten rozhovor, říkám si…
Dřív se dýmající hutě na jihu Ostravy jmenovaly po prvním dělnickém prezidentovi, teď zas po indickém magnátovi. Nápis na bráně se možná změnil, ale za ní pořád zůstává dost špinavý byznys, přeneseně i doslova. Poslední dobou si toho naštěstí začíná všímat stále více lidí.
Také naše cyklistická sekce vzdává čest památce dnes zesnulého Roberta Bakaláře. A učiníme tak televizní pohádkou. Ano, Robert Převodník Bakalář si zahrál i v nedělní pohádce na Československé televizi. A vlastně ani nevím, proč mě to překvapuje. Dílko O chytrém Honzovi z roku 1985 totiž patří v české kinematografii někam na úroveň mistrovské Pytlákovy schovanky. Robertův part začíná v čase 6:25 a nemá chybu. Kolečko se polámalo, udělalo bác. A Nigel Mansell vyslovený jako mansel. Dokonalé.
Naši knižní rubriku jsme trestuhodně dlouho zanedbávali, ale protože nastala doba dovolených, přicházíme opět s výběrem toho nejvypečenějšího, co svět literatury nabízí. Co může býti také lepšího, než si v létě zalehnout na pláž či louku s nějakou pěknou a zábavnou knihou? Nejlépe takovou, která vás nejen pobaví, ale i vzdělá.
Pokud jste berlínský salonní intelekuál (a pokud nejste, tak co děláte v Berlíně?), můžete bydlet v jedné ze tří čtvrtí. Na prvním místě je samozřejmě Mitte, což je čtvrť, která má všechny cool ošuntělé kavárničky se sojovým latté a připojením na internet a rozkošné parky s rozlehlými trávníky (a co si budem povídat, i Brandenburger Toa – to není chyba, to je foneticky).