Koncert roku? Ne, koncert století!

To si snad děláte prdel!?” pronesl nešťastný zvukař a málem se rozbrečel. Pravda, s rozplácnutým mikrofonem, který jen tak tak přežil střet s vysokým čelem nahého zpěváka, už asi moc parády neudělá.

On se normálně nesvlíká. To jenom když je opravdu povedený koncert,” kroutí hlavou rozčarovaný kytarista. Vystoupení Phoenix II na hradecké Flošně tuto podmínku splňovalo.

Adekvátní výrazivo došlo dokonce i redaktorce naší módní policie. “RESPEKT! Nic víc se k tomuhle říct nedá!” těžko hledá slova jinak protřelá specialistka na trendy. “Učte se!” radí alespoň čtenářům na závěr.

A my dodáváme, že další příležitost vyslechnout si trochu kvalitního politického heavy metalu budete mít už ve středu 23. září na 007. Copak si na nás pan Banán asi přichystá tentokrát?

Hunt for trouble tonight!

O existenci tohohle týpka jsem věděl už asi rok, ale až tak mě nebral. Přednost měli jiní hip-popoví miláčci jako Why? nebo Subtle. Až někdy v létě jsem zjistil, že ho kluci ze Silver Rocket přivezou na 007. Tak jsem si konečně poslechl celou jeho loňskou desku Pomegranate a pořádně se zaposlouchal. Chyba. Nedá se toho zbavit. Tak že by dnes večer na Sedmičce?

Držte si zmijovky – lifestyle magazín pro váguse je tady!

Stojíme na zpocenejch schodech v Roxy. Koncert pryč, piva v žaludku.

Tahám Jiřího za rukáv: „Podívej támhle na ten plakát. S tim prásátkem. Ten je krásnej!“

Na zdi visí nenápadný černobílý obrázek s obří hlavou vietnamského vepříka a nápisem: Vice! Party jako prase! (nebo tak nějak).

„Na co to je?“ ptám se dredatého vševěda.

Continue reading “Držte si zmijovky – lifestyle magazín pro váguse je tady!”

Nejlepší večer mého života

Tohle se prostě nedá nezveřejnit. Na červnovém koncertě Sporto v Crossu oznámil Bonus novinu, že chystá sólový projekt. A vzápětí poslal všechny do kolen trackem Zlá doba. To ale ještě pořád není nic proti tomu, jak minulý týden na 007 oslavil své životní jubileum. Takže strejda Bourek, pantáta Aran, recyklovaný podklad a nejvtipnější český beef tohoto roku. A to je prý teprve začátek.

Hi… Hi… Hi… Nasadit masky!

Tak nevím, co k tomuhle videu dodat. Dám tedy k dobru off-topic dadahistorku. Dnes si v plném odpoledni nesu z jisté ostravské samoobsluhy chlebik a Branik k svačině. Na hlavní ulici není ani noha, ani auto, vítr po mexicku prohání prach tramvajovým kolejištěm, vzduch se tetelí. Před sámoškou spí (hnije?) kočka. Opodál si před autobazarem tři malí cikánští kluci čutají s glóbusem – takovým tím bakelitovým, otáčecím, kdysi svítícím, s hezky strakatou dekolonializovanou Afrikou. Zevluji si dál svou cestou, v tom řev. Vidím, že kluci zprudka nakopnutou zeměkoulí atakovali procházející policejní hlídku. Než policajti stihli nějak zareagovat, z autobazaru vyběhl číhající autovekslák a začal malé anarchisty bůhvíproč iniciativně řezat. Po krátké strkanici klukům přišli na pomoc příbuzní. Nastala echtovní balkánská výměna názorů. Nakonec je sebrali všechny i s vyholeným prodavačem ojetin. Na ulici zůstal jen onen glóbus. Jestlipak bych neměl napsat mistru Kusturicovi a doporučit mu jednu exkluzivní filmařskou lokalitu.

A k tomu videu: škoda jen, že dnes už na ČT nefrčí investigativa tohoto typu. Takže, …hi…hi…hi…NASADIT MASKY!

O sněhulácích z polystyrenu

Na YouTube najdete uživatele jménem AbsurdMusic, který si za cíl vytyčil vybírat ty nejdivnější písňové texty, na které narazil. Zastavil se trošku brzo, stihl vydat jenom dva klipy. I když já bych se asi po takovém faux pas asi taky na hodně dlouho odmlčel.

Nuže, co se našemu příteli povedlo? Jako terč svého posměchu si vybral legendu abstraktního hiphopu cLOUDDEAD. A pro jistotu ještě jeden z jejich největších válů Rifle Eyes. Na příkladu jejich textu se pokouší demonstrovat, že cLOUDDEAD jsou jasný důkaz toho, že bílí by neměli dělat rap. Ehm.

Těžko hádat, co tím chtěl vlastně autor říct, když ani nerozezná epiku od lyriky a ve verších o pomíjivosti života nenajde žádný smysl, protože ho prostě nehledá. Jednoho úspěchu ale přesto dosáhl. Díky obrázkům s titulky se aspoň mnoha lidem včetně mě konečně podařilo přesně rozšifrovat text, který frčí podstatně rychleji než onen náklaďák s prasaty…

Mimochodem, ten Žid v kapele není Doseone, který ale rapuje fakt rychle. Je to Why?

Sekta pro žebráci

Nejradši bych vám to tady všecko přezpíval. Naštěstí to ale nebude třeba, protože si to můžete stáhnout. Na desáté výročí Napsteru vydali Sporto novou desku More (čti po cikánsku móre). Je to v češtině, je to nářez a je tam všechno.

Bourkovy texty navazují někde tam, kde na cestě rezavou škůdkou z Kostelce do Prahy před čtyřmi lety skončili kultovní Ememvoodoopöká. Skrývá se v nich svobodně zvolený osud životního outsidera (Pro dealery ze Synkáče jsem jen gadžo madafaka / Pro báby z baráku jsem smrad, co se mu nechce makat), navždy nesmazatelné stigma vidláků z vesnice, kde není ani asfalt (Jsem doma v herně u náměstí / Jsem inventář, mám kód na zápěstí) i tvrdá hlava a drzé čelo (Smějem se tomu, co prej je revoluční / Slabý a raněný, na ty se neútočí).

Výsměch hudební revoluci. Tady jsou Sporto spojený státy, kde platí úplně jiné zákony. Sporto zrušili svůj profil na myspace a novou desku dali zase volně ke stažení na své webové stránky. Hudební průmysl bičují s takovou silou, že občas vyseknou i kus masa (Mám chorej mozek, mám temný vize / A vidím věci, co nechceš slyšet / Příští rok vydáváš nový CD / Bude to best of výběr na CD-RW). CD-RW je po smrti, More vychází na bílém vinylu, který je věčný.

Kurnik, zase kreslený videoklip. Ale to je jenom pro ilustraci. A vůbec. Nejbližší koncert je ve čtvrtek 18. června v holešovickém Crossu. A čirou náhodou je to taky zadarmo.

It’s them, it’s them, it’s them!

Anticon je něco jako sekta. Why?, Sole, Alias, Doseone, Jel, Odd Nosdam, Pedestrian a další jsou na scéně už deset let, během kterých dokázali vytvořit ze své tvorby svébytný hudební žánr. V kolektivu vládne komunismus a všichni zmínění exoti vlastní label společně. I když příhodnější by možná bylo popsat jejich vztahy jako hodně zvrhlou swingers party. Každý nahrává s každým a všestranná spolupráce plodí zajímavé potomky. Díky křížení různých genů je přitom počet parchantů minimální a vždycky z toho vypadne nějaká zajímavá věc.

Tak třeba Themselves. Doseone a Jel byli u všeho už na začátku, vydali tři desky, založili Subtle a zahráli si s německými The Notwist v projektu 13 & God. Nový mixtape theFREEhoudini sice vychází zaštítěno autorstvím Themselves, ale najdeme na něm prakticky celý gang anticon. theFREEhoudini je hlavně deska pro fanoušky, aby věděli, že Anticon je pořád tady. Takovým nevadí, že Pedestrian rapuje úplně mimo rytmus a Doseone už zase prská rýmy s takovou kadencí, že pro porozumění jeho textům potřebujete titulky. Pánové z Anticonu stejně disponují něčím jiným, než co se dá označit jako klasický flow. Toto je ozajstný abstraktní hiphop, chápeš?

A samozřejmě to zase visí na webu zadarmo, tentokrát na stránkách Anticon. Ale jen 90 dní.

PROBUĎTE SE!

Když na loňským Free Dimu rozčísly poklidný letní podvečer sirény a další těžko popsatelný zvuky, asi jsem nebyla jediná, komu spadla čelist. Duo GRRZZZ, vařící něco jako industrial/techno punk, naživo docela rychle uhrane. A to nejenom energií s jakou řežou do keyboardu a kytary a silou svých francouzských hlasivek, ale i svojí vizáží a pódiovou performancí.

Geniální mozky Lennyho a Carla ve zpěvákovi a kytaristovi ihned odhalily Freddyho Kruegera, což emoční dopad vystoupení GRRZZZ ještě znásobilo. Škoda, že si s námi následně nikdo nechtěl zahrát hru „Utíkejme před Freddym!“ – na FDF se chovají vždycky všichni hrozně seriózně. Tak jsme si s Carlem zase museli hrát sami…

Pokud ale budete mít po středečním tanečku v MeetFactory chuť na něco temnějšího, můžeme si s Freddym hrát na schovávanou ve čtvrtek (4.) na Miladě. Vzhledem k tomu, že se tam objeví i divadlo Avant La Mort tvořící svá vystoupení právě na hudbu GRRZZZ, očekávám hodně hutnou noční můru. Záleží na odolnosti každého, za jak dlouho bude volat: „Wake me up!“

A ještě jeden úplně čerstvý kousek z východu:

Betla aka Lenny

P. S.: http://grrzzz.org …And, by the way, our new record “Polizei” has raised from hell haha…………………………. ŠPUNTY S SEBOU!

Prostě drahoušek

Mít křídla je odvěká lidská touha. Však taky jméno bájného řeckého packala Ikara dnes nosí kdekdo včetně maďarských autobusů. Zajímavé však je, že téměř nikdo se takto neinspiroval jeho úspěšnějším kolegou Daidalem.

Někdo ale přece. Drahoušek Daedelus. Nepřiletěl z Atén, ale z Kalifornie a usadil se na labelu Ninja Tune. Vypadá jako syn Františka Palackého, natočil desku s Busdriverem a loni o Vánocích jsem si od něj koupil vinyl s pokémonem na obale. Ale to ještě pořád nebylo ono. Dostal mě až ve chvíli, když jsem se seznámil s jeho loňským albem Love To Make Music To. Pustíte si první písničku a je váš. Prostě drahoušek. A ve středu 3. června hraje v MeetFactory.