Všechny tváře berlínské ženy

Žen je v Berlíně plno. Konkrétně 1 764 677 a tvoří tedy 51 % berlínské populace. Prostě jako kdyby v Praze a přilehlém okolí bydlely jenom holky. Vedle sebe tu žijí vysoce postavené manažerky, co nakupují do Vuittonek, Turkyně, které hrdě nosí svoje šátky, vědkyně zkoumající bakterie E. Coli, links radikal und alternativ lesby veganky, prodavačky currywurstů, salonní intelektuálky v šedých legínách… A protože Berlín je prý alternativní město bez předsudků, je potřeba každé ženě vytvořit prostor k sebevyjádření.

Continue reading “Všechny tváře berlínské ženy”

Čortův penis nad Berlínem

Šumachr na střeše hraje na kytaru značky Čort. V Karpatech mají tajemný Čortův hrád. A v Berlíně pro změnu megalitický Čortův pyj. Ano, máme na mysli bývalou americkou základnu na kopci Teufelsberg. Místo je to tak neuvěřitelně bizarní (jsme koneckonců v Berlíně, žeáno), že už se raději odmlčíme a dáme slovo našemu plechovému výletníkovi. A těmhle sympatickým pánům.

Continue reading “Čortův penis nad Berlínem”

SI síla!

Pokud jste berlínský salonní intelekuál (a pokud nejste, tak co děláte v Berlíně?), můžete bydlet v jedné ze tří čtvrtí. Na prvním místě je samozřejmě Mitte, což je čtvrť, která má všechny cool ošuntělé kavárničky se sojovým latté a připojením na internet a rozkošné parky s rozlehlými trávníky (a co si budem povídat, i Brandenburger Toa – to není chyba, to je foneticky).

Continue reading “SI síla!”

Tohleto je Slavoj, ten má, pane, náboj

KZ, která už téměř rok předstírá, že je Berlíňanka, uvítala na prodloužený víkend svého extravagantního kamaráda, který prý vypadá jako z céčkového filmu. Spolu se vydali (na kole, jako správní levičáci) na marxistickou konferenci Marx is muss. On z čistého zájmu, KZ proto, že chtěla vidět toho upocenýho ouchylu, co je schopný na metafory o komixech sbalit modelku a vyzkoušet, jestli to bude fungovat i na ni…

Continue reading “Tohleto je Slavoj, ten má, pane, náboj”

Bacillenröhre

Chemnitzské pamětihodnosti, část 1.

„Prosím Vás, jak se nejrychleji dostanu na nádraží?“ „Na nádraží? To musíte…počkejte…tudy vlevo a podél kolejí, dokud nenarazíte na most, abyste ty koleje mohla přejít.“ „A neměl by tu někde být podchod?“ „No…vlastně ano…ale nechoďtě tam… Víte, oni mu místní říkají…“ Paní, které jsem se zeptala na cestu, se ke mně spiklenecky nakloní a zašeptá: „…Bacillenröhre! A neříkají mu tak pro nic za nic!“

Continue reading “Bacillenröhre”

Postřehy z Kanální ulice

Kanální ulice (Kanalstrasse) se nachází v Chemnitzu, bývalém Karl-Marx Stadtu. Leží půl hodiny chůze od hlavy Karla Marxe a je dlouhá asi tak čtyřista kroků. Vyznačuje se zejména vysokým počtem vybydlených domů a občas v ní lze zahlédnout malá, blíže neurčená (pro mou krátkozrakost) zvířatka nápadně hlodavcovitého tvaru. Většina lidí v Chemnitzu neví, kde Kanalstrasse leží. Ale například kolega radiolog to ví. Když zjistil, že tam bydlím, zvedl obočí a bezelstně se otázal: „A tam jsou i nějaké domy, ve kterých se bydlet dá?“

Continue reading “Postřehy z Kanální ulice”