Freddie, jeho ségry, brášci, diskokoule a vy!

Aneb SISSTERS a STEVIE BRUFEN
21. září 2012, Café Na půl cesty, Praha

Dělat koncerty jenom kámošům kámošů, to vás může dovést k dost nečekaným setkáním. Osud tak do naší náruče zavál duo SISSTERS až ze všemi zbožňovaného Berlína. Našim sestrám stačí kytara a bicí, aby ze sebe vyřvaly všechen vztek a zašeptaly něco o křehkosti a zranitelnosti jedný a tý samý duše. Žádnou uhlazenou písničku nečekejte, to jenom bubny ukrajujou z přesný kytary a zdánlivě chaotický hysterie od mikrofonu. Bubínky budou asi trochu krvácet, ale copak by to jinak byla láska? Kdo potřebuje slyšet jména, ať se obrátí třeba na Ex-Models, Shellac nebo rané Birthday Party. Jediná jistota je ale punk a queer v srdci!

Continue reading “Freddie, jeho ségry, brášci, diskokoule a vy!”

Čisté šialenstvo

Pamatujete si, kdy naposled panovala ve světové cyklistice nějaká skutečná rivalita? Já jo. Bylo to v letech 1993 a 1994. A nebylo to na silnici, tam už absolutisticky vládl Miguel Indurain. Tehdy se všechno zajímavé dělo na oválu, kde se o světový rekord v hodinovce přetahovali Chris Boardman a Graeme Obree. A poněvadž druhý jmenovaný dnes slaví narozeniny, tak si o něm něco řekneme.

Continue reading “Čisté šialenstvo”

V Praze na bajku 1: Ne sport, ale transport

Možná za to může to, že jsem byla rok v Berlíně, kde jsem se, jakmile roztál sníh, pohybovala výhradně na kole. Nebo to, že jsem se na tom kole vysekala a zlomila si ruku tak, že jsem si myslela, že na bicykl v životě nesednu. Nebo to, že můj chlapec je vytrvalý cyklista a moje máma mi řekla, že bychom měli mít společného koníčka.

Každopádně jsem se rozhodla, že na kole budu jezdit i v Praze. Než jsem prvně vyjela, měla jsem strach jako prase. Žádné cyklostezky v dohledu, kolo mi bylo velké a můj chlapec mi odmítl snížit sedátko, takže jsem měla zadek vyšpulený a posazený výš než hlavu. A helmu jsem samozřejmě taky neměla… Nicméně jsem napoprvé nezahynula a naznala, že teda budu jezdit už furt.

Continue reading “V Praze na bajku 1: Ne sport, ale transport”

Recykluj nebo…! aneb vágushopping volume 2

Víme, že tyhle stránky jsou o vágusech, kteří zrovna nejedou v módních trendech, ale občas se i ten největší zevl chce trochu upravit (třeba když jde na vágusfest). Na nóbl značky nás moc neužije, naštěstí ale existují lidé, kteří dělají věci tak, jak to máme rádi. Nebojí se použitých věcí, vystačí si s tím, co roste kolem a jsou hodní na němé tváře. Jako třeba Renata, která vyrábí tu nejlepší domácí kosmetiku (osobně jsem pro vás otestovala!). Kosmetiku Respekt doporučují čtyři vágusové z pěti a věřím, že až si přečtete tenhle rozhovor, stanete se tím pátým.

Continue reading “Recykluj nebo…! aneb vágushopping volume 2”

Váránasí: dósa nebo samósa?

Když NP nutil KZ jíst, pít a veselit se v Bakter Büfé na Keleti pu. v Budapešti, měla čekat, že jí jejich společný život přinese ještě tvrdší zkoušky. Například v Indii ve svatém městé Váránasí, jinak též Banárasu, kde v jednom kuse hoří mrtvoly (tzn. vy to dýcháte) a líně teče Ganga, ze které se známý od maminky KZ napil a pak umřel na totální rozklad krve. Poté, co KZ překonala paniku z toho, že všechno je tady pošplíchané smrtící a prudce jedovatou vodou z Gangy a dokonce s NP jezdila po Ganze na lodičce, se NP rozhodl ji za její statečnost odměnit a pozval ji na oběd do nádražky.

Continue reading “Váránasí: dósa nebo samósa?”

Colours of Ostrava 2012: Pot, krev a flitry

Ve tmě se potácely záhadné postavy, které si rozdíraly sandály o všudypřítomné kusy kamení a nadávaly v nesrozumitelném dialektu. Dlouhé řady zoufalců se svíjely žízní před stánky s pivem. Z černých děr ToiToi zurčela moč a vajgly jak z čokoládové fontánky v Harrods. Horizont pekla rámovaly temné siluety rezavých hutí a koksáren rýsující se proti oranžové noční obloze. Smečky šampónů se máváním svítícími náramky snažily uspíšit příchod Antikrista a okolo bloudil muž s tváří hrocha v rozkroku. Do toho všeho zlověstně bušily africké bubínky a kvílely klarinety. Ne, neocitli jsme se uprostřed oltářního triptychu od Hieronyma Bosche, ale na Colours of Ostrava 2012.

Continue reading “Colours of Ostrava 2012: Pot, krev a flitry”

Za (pa)kulturou do lesa

Vliv Silver Rocket ve scéně i globálně prokazatelně klesá, na koncerty jim nikdo nechodí a veškerou pozornost na sebe strhávají trapnými útoky na kohokoliv včetně sebe. Přesto jim ze starý dobrý známosti občas pomůžeme, aby ta jejich akce nebyla zase průser. Třeba každoroční letní festiválek, který se koná už tuto sobotu. Po loňsku bychom se snad mohli dočkat aspoň nějaký muziky. Ačkoliv akustický sety v lese…

Continue reading “Za (pa)kulturou do lesa”