Nausea naučila Dalibora housti
„Víš, že holky nosej pod sukněma mapu Tasmánie?“, oslovil mě takhle po ránu Vědec. Strašně jsem se lekla, že jsem promeškala nějaký módní trend a tudíž rychle potřebuji tuhle věc sehnat, koupit a když to nepůjde jinak, tak si ji nechat ušít. Vědec mě ale brzy vyvedl z omylu a vysvětlil mi, že mapu Tasmánie už možná dávno mám.
Jestli je Berlín něčeho plný, tak jsou to klišé. O tom, jaké je to super cool místo ideální k životu. Blbost. Ve skutečnosti se nejvíc podobá indickému městu Bhópál, které v roce 1984 vešlo do dějin výbuchem chemické továrny. Těch podobností je víc, než by vám bylo příjemné. Nevěříte?
Sem se mi dívejte!!! Sem se mi dívejte! Braník doporučuje deset z deseti francouzkých certifikačních systémů hodnocení resturací. Le mort des vins français.
Co že je společného na kultůře a módě, nám servírují všude bohatě. Mladí návrháři a kultůra tvoří lifestyle, o kterém referují občasníky salónních intelektuálů. Ani naše kultůrou a módou protknuté stránky nemohou zůstat pozadu. Proto bychom vám rádi přiblížili unikátního umělce Hyenu z Luk nad Jihlavou, který je jak básníkem, tak módním návrhářem. A taky kreténem, jak s oblibou poznamenává.
Kdy už tam budem? Obligátní otázka účastníků naší zimní výpravy. Brzy, vzdušnou čarou je to už jen pár kiláků! Jenže jak už to tak bývá, cesty vzdušnou čarou jsou nedosažitelný ideál a cesty skutečné jsou mnohem delší. Svíjí se klikatými a hlubokými stržemi, jsou zaváty hlubokými závějemi a nekončí ve vzdušných zámcích, ale v nádražních restauracích, tentokrát v Úštěku.
Ty rapy poslouchám pouze ze dvou málo důvodů. Z donucení nebo z lásky (k osobě, která mě nutí k jejich poslechu). Nicméně jsem si potřebovala vytvořit názor na desku Konec civilizace, kterou mnozí mí přátelé opěvují, jiní píší nekritické a hystericky adorační recenze či naopak prudce intelektuální psychologické rozbory. Abych nebyla out, ponořila jsem se do Bonusovy flow a jeho streamu. Rozuměj, pustila jsem si to jako kulisu k práci.
Sice s malým zpožděním, ale kalendář na rok 2011 je hotový. Proti loňsku má poloviční formát, a tak bude i za poloviční cenu stojedenáct káčé. Objednávejte u knjaze Miloše na knjaz(.)milos(.)(.)vagus(.)cz a tentokrát už mu k těm Vánocům popřejte!
Náhledy hledejte zde.
Jo, máme rádi cyklistiku. A proto tímto zakládáme zbrusu novou rubriku Cyklostyl určenou podobně postiženým jedincům. Její náplní budou ty nejdojemnější lidské příběhy v dějinách tohoto poetického sportu, které už Ota Pavel nestihl zaznamenat a Robertu Bakalářovi při tom věčném počítání převodů asi nějak unikly. Od Kubra a Veselého až k Radku Šimůnkovi.
Započněme však trochou metodiky. A sice návodem, jak si vytunit silniční galusky do ladovské zimy. Nápad, za nějž by se nestyděl nejen Přemek Odvaha, ale ani sám MacGyver. Jenom nesmíte mít špalíkové brzdy a musíte doufat, že nepíchnete.
