Minulou Folimanku jste poznali tři, právo příštího výběru vyhrál (kdo jiný než) Zhaly. Ale to je teď vedlejší. V dnešním díle se symbolickým pořadovým číslem se nebude soutěžit, nýbrž pomáhat. Komu? No přece mně.
Bítov: Beat (the dog) off
„Hrabě byl tak trochu podivín…“ pronesl průvodce státním hradem Bítov, když jsme se ocitli v místnosti plné vycpaných psů. „Až si sbírku prohlédnete, sejdeme se u koček,” dodal ještě.
Poznej svoje město 12: Oko nad Prahou
A už nás to nebaví, soutěž o bídýska končí. Lékařský dům v Mezibranské 1367 byl opravdu těžký, poznali ho pouze dva soutěžící. Takže tentokrát vytahujeme něco fakt snadného, aby se vás našlo víc a zlepšili jste si bilanci.
Poznej svoje město 11: Ceci n’est pas une pipe
Minulá prodejna Guma v Ječné ulici byla skutečně snadné sousto, přesto však spam zvítězil nad čtenáři v poměru 13:4. Ale teď už to, co jsme minule slibovali: Je tu soutěž o ceny!
Continue reading “Poznej svoje město 11: Ceci n’est pas une pipe”
Česká Třebová: Pojď stoupat jak dým
Tady se s tím nikdo moc nepáral. Reklamní tabule lákají už z perónu k příjemnému posezení v nádražní restauraci jménem Nádražní restaurace. Jednen z největších českých železničních uzlů nedávno prošel kompletní rekonstrukcí, na klientelu zdejší hospody to však mělo vliv pramalý. A tak se v ní i dnes scházejí frekventanti nedalekého pracáku i ti, kteří o práci ještě nepřišli, a k osmimetrové stropní klenbě stále stoupá cigaretový dým.
Poznej svoje město 10: Zkouška gumy
Už mě nebavilo, jak nám captcha dokonale blokovala úplně všechno, tak jsem ji vypnul. Víkend proto bude ve znamení zkoušky: kolik přijde správných odpovědí a kolik spamů na tuhle kvízovou fotku?
Bufet Semafor, Zlín střed: Sem se chodí na režnou!
„Fuj, to bylo hnusné!“ odfrkla si KZ poté, co ve zlínské nádražce dojedla pokrm jménem Křupavé kuře. „To je v pořádku. Sem se nechodí na jídlo, sem se chodí na režnou,“ opáčil NP.
Continue reading “Bufet Semafor, Zlín střed: Sem se chodí na režnou!”
Čisté šialenstvo
Pamatujete si, kdy naposled panovala ve světové cyklistice nějaká skutečná rivalita? Já jo. Bylo to v letech 1993 a 1994. A nebylo to na silnici, tam už absolutisticky vládl Miguel Indurain. Tehdy se všechno zajímavé dělo na oválu, kde se o světový rekord v hodinovce přetahovali Chris Boardman a Graeme Obree. A poněvadž druhý jmenovaný dnes slaví narozeniny, tak si o něm něco řekneme.
Váránasí: dósa nebo samósa?
Když NP nutil KZ jíst, pít a veselit se v Bakter Büfé na Keleti pu. v Budapešti, měla čekat, že jí jejich společný život přinese ještě tvrdší zkoušky. Například v Indii ve svatém městé Váránasí, jinak též Banárasu, kde v jednom kuse hoří mrtvoly (tzn. vy to dýcháte) a líně teče Ganga, ze které se známý od maminky KZ napil a pak umřel na totální rozklad krve. Poté, co KZ překonala paniku z toho, že všechno je tady pošplíchané smrtící a prudce jedovatou vodou z Gangy a dokonce s NP jezdila po Ganze na lodičce, se NP rozhodl ji za její statečnost odměnit a pozval ji na oběd do nádražky.
Valašský drtivý!
Když se mě dnes Žabák pokoušel přemluvit k účasti na letošních Sudetech, nenechal jsem se vycukat a radši mu ani neodpověděl. Jenže pak jsem se podíval na dnešní výsledky Tour a vyrazil točit. V dnešní etapě se totiž na třetím místě umístil Jens Voigt. Ročník 1971 a jeden z idolů mého dětství, kdy jsem u televize hltal každou etapu tehdejšího Závodu míru.