Nausea naučila Dalibora housti
František Palacký říkal, že kdyby žádné Rakousko nebylo, museli bychom si ho vymyslet. Nějak podobně jsem si připadal, když jsem stanul na liduprázdném nádraží v Novém Hrozenkově. Hospoda nikde, při hledání nádražky III. kategorie jsem musel zapojit trochu fantazie. Ale naštěstí ne zas tak moc.
Continue reading “Nový Hrozenkov: Roztomilá koťátka v dobrých rukou”
Léto se nám přelilo do své druhé poloviny a my tu pro vás máme, ano, soutěž! A to velice stylovou a velice jednoduchou: Napište nám reportáž ze své oblíbené nádražky, kterou jste během tohoto léta navštívili. Autor nejlepšího textu (včetně obrázků) získá naši knížku o nádražkách; každý z účastníků pak některý z vágusích odznáčků.
Dřevěného Jánošíka před slovenskou restaurací Hotelu Paulíny se vám podařilo polapit s pomocí vyhledávačů a zvládli jste to dva. A my se z pankrácké pláně vypravíme opět do víru velkoměsta.
Continue reading “Poznej svoje město 44: Reklamace nepřijímáme”
„A víte co? Já si to nechám ujet,“ láme se má cestovní morálka nad půllitrem točeného pšeničného Primátora. „Když mě pustíte k zásuvce a dáte mi heslo na WiFi, tak ani nemám kam spěchat,“ snažím se skrýt nastupující alkoholismus za pracovní povinnosti. Ale pan výčepní ví. „No to je správný přístup! Do Prahy to stejně jezdí co půl hodiny,“ kvituje mé rozhodnutí a div si nemne ruce jako sedlák Krkovička. „Takže si dáte ještě jedno?“
Continue reading “U Welzla, Zábřeh na Moravě: Radost přerušit”
„Jak dlouho byla tahle hospoda zavřená?“ ptám se vedoucí nové nádražky v Jablonném, kam jsem, stejně jako před pěti lety, přijel na kole. „Asi tři roky. Před měsícem jsme otvírali. Ale ještě je tady hodně práce,“ odpovídá unaveným hlasem. Příběhu s otevřeným koncem nasvědčuje i provozní doba vyvedená barvou na prosklených dveřích: 10:00 – ?
V minulém kole jste hádali plastiku z tlakových lahví u hasičské stanice na Heyrovského náměstí na Petřinách, uhodli jste celkem čtyři. A protože dost bylo Prahy 6, posuneme se tentokrát opět do centra a dokonce si zasoutěžíme o cenu.
Continue reading “Poznej svoje město 42: Ako skáče Jánošík?”
Kapli na konci petřínské křížové cesty jste v minulém kole poznali dva, z toho opět jedno Veličenstvo. Proto jsme si tentokrát připravili něco těžšího. I když pro Jeho královský majestát to asi opět bude hračka.
Na Hromnice – sukovice. Trvalo to dva měsíce, než jsme se dokopali k dalšímu kolu naší poznávací soutěže. Ale zato tu máme velikonoční speciál. Kdo správně odpoví do pondělka, vyhrává nejen právo výkopu v příštím kole, ale i láskyplný šleh pomlázkou/tatarem/karabáčem/žílou (dosaďte dle svých regionálních preferencí).
Continue reading “Poznej svoje město 39: Vstalť této chvíle!”
Hrobce jsou vesnice kousek za Roudnicí s fantastickým názvem a fantastickou vilou hned naproti nádraží. Nádražka v ní bohužel není, ale bohdá, že žízní nezahyneme.
Přes Vysočany moc nejezdím. Vlastně skoro vůbec. Asi proto se mi taky mohlo stát, že jsem místo rychlíku do Hradce nastoupil do důvěrně známého Šohaje. Namísto hodinové inspekce proslulé nádražky v Chlumci jsem tedy musel přejíždět z Libně do Vysočan. Oněch 40 minut, které mi bylo strávit v místní nádražce s předvídatelným názvem Lokálka, však nebyl promarněný čas.
Continue reading “Praha Vysočany: Nádherná, nádherná, nádhernáááaaááá!”