Přes Vysočany moc nejezdím. Vlastně skoro vůbec. Asi proto se mi taky mohlo stát, že jsem místo rychlíku do Hradce nastoupil do důvěrně známého Šohaje. Namísto hodinové inspekce proslulé nádražky v Chlumci jsem tedy musel přejíždět z Libně do Vysočan. Oněch 40 minut, které mi bylo strávit v místní nádražce s předvídatelným názvem Lokálka, však nebyl promarněný čas.
„Nádherná, nádherná, nádhernáááaaááá,“ vítá mě v lokále Pavel Novák a eklektická výzdoba po stěnách. Paní výčepní neustále přebíhá mezi lokálem a kuchyní, asi jako Kubát z Lakomé Barky. Pivo Pardál za 22 korun však stíhá za pochodu natočit celkem rychle.
Výběr jídel je jednoduchý: buďto párek v rohlíku za 16, anebo klobás za 38. Peněz není nazbyt, proto volím levnější variantu a přemýšlím, jak asi bude párek připraven. Když se po chvíli podezřelého hučení ozve neklamné cinknutí, je jasno, z kterého elektrospotřebiče vítr vane.
„Hajzlíky tu asi nemáte, co?“ ptám se po zběžném obhlédnutí interiéru. „Ale máme. Když půjdete do těch v hale, tak stačí říct, že sedíte v hospodě,“ odpovídá mi mistryně mikrovlnky. (Povšimněte si té formulace: sedíte v hospodě.) A vskutku. Na hajzlících se skví nápis malá 5 Kč, velká 10 Kč, štamgasti zdarma. A není to jediný nápis, který se zde skví. Ten úplně nejlepší, přímo nad umyvadlem, jsem vám však nevyfotil – ať máte nějakou motivaci se do nádražky podívat.
Pro úplnost ještě dodám, že Vysočany by v naší metodice byly nejspíš nádražkou nulté kategorie. Vchází se do ní od pokladen, a když si sednete ke stolům nalevo, máte koleje asi tři metry za zadkem. Přemýšlím, jestli jsem někdy seděl takhle blízko k vláčkům.
„Ještě něco?“ ozve se mi náhle z levoboku. Mimoděk trhnu hlavou směrem k hodinám. „Ale jo, ještě pivo a párek,“ poroučím si. Lepší večeři už dnes nestihnu. Co si totiž pamatuju z dřívějších sporadických návštěv, ani klobása nebývala žádná velká hitparáda.
A tak se cpu párkem, zapíjím to pivem, nasávám vůni cigaret a politých ubrusů a poslouchám historky o vietnamských sousedech od sousedního stolu. Především se však z hloučku místních pardálů snáší samá chvála na nádražku ve Všetatech. A té se, milí přátelé, podíváme na zoubek někdy příště.