Nausea naučila Dalibora housti
Většina z vás pořídila vánoční dárky v našem shopu. Tedy pevně tomu věříme, a pokud tak někdo neučinil, tak ať se těší… Ale chápeme, že člověk občas potřebuje i něco jiného než hadry a cetky. A protože jsme zoufale dobří, přinášíme vám pár tipů, kde nějaké vychytávky pořídit. Nakupovat samozřejmě nemusíte jen o Vánocích, ale po celý rok. Tihle lidi si to totiž jednoznačně zaslouží.
Na svém blogu se milovaný vůdce naposledy díval na věnec. Nyní už věčný Kim shlíží na své nové království.
Ani nemusíte být vágus, abyste zůstali před Vánoci bez peněz. Všude samá charita, adventní koncerty, vánoční koncerty, sbírka na toto i na ono… Ani na ulici se vegetit nedá, všude vám cpou plyšová zvířátka, jejichž zakoupením spasíte svět. A k tomu všemu snad každý pořádá benefit!
Uznávám, že sukovice na Reflex jsou u nás skoro stejně časté jako sukovice na salonní intelektuály. Uznávám i to, že s tímhle hejtem přicházím s víc než měsíčním zpožděním. Ale pan Höschl jakožto psychiatr by mi jistě řekl, že negativní emoce bych v sobě neměl dusit, nýbrž ventilovat. Proto hurá do něj!
Startujeme další vágusí gastrorubriku. Ano, svět českého foodbloggingu je už dlouho posedlý vietnamskou kuchyní a ani my nesmíme zůstat pozadu. Jestli ale čekáte další rozbory struktury nudlí a růžovosti hovězího, jděte se vycpat na farmářský trh (sukovici na ně!). Víme, že více než jídlo samotné jsou důležité rozhovory, které nad ním vedete. Proto budeme v téhle rubrice nad mísami vietnamského vývaru zpovídat budoucí titány českého společenského života z řad našich přátel a známých. Těště se na postřehy o středoasijských diktátorech, vodních buvolech, discu, crustu, socialismu i haute couture.
Jako první vyrážíme do bufetu s všeříkajícím názvem Pho Vietnam na dolním konci náměstí Jiřího z Poděbrad. Mají to tam v pravém vágusím stylu, tj. na stojáka, s plastovými lžičkami a výhledem na polívku bublající v kuchyni. Společnost mi dělá Lenka, odborník na reklamu a hru na housle, budoucí marketingový superpadouch a žižkovská Ramona Flowers.
Ve stanici Praha-Modřany nádražku opravdu nenajdete. Poslední osobní vlak zde totiž zastavil někdy před patnácti lety. Ale atmosféru to tady má, to jo.
Continue reading “Praha Modřany: Přechod přes koleje zakázán”
Jste z Prahy a nevíte, co s dnešním večerem? Něco bychom tu měli. V Crossu hraje legendární pražská litevská mantracoreová skupina Alaverdi. Kdo propásl loňské vystoupení, má nyní šanci složit reparát. Vstup zdarma, angažované písně nejen o velrybách a bicák obracející mezi songy bramboráky!
Vážení mladí umělci, studenti uměleckých škol a vy všichni, kteří byste si umělci tak strašně přáli být,
již mnohokrát jsem slyšela, že nejste příliš vzdělaní, nicméně až donedávna jsem netušila, že jste zcela negramotní. Potvrdilo se mi to na jinak skvělém koncertu STRFKR na akci Axa in Action. Continue reading “Salonní intelektuálové, část nevimkolikátáuž?!”
Vezměte scénář z hodně špatné kovbojky. Osamělý cizinec, osudová žena, padouch týrající malé městečko, zamlklý barman a všechny věci okolo. Pak přimíchejte trochu Kill Billa – zběsilé kung-fu bitky, samurajské meče v měsíčním světle a nepravděpodobné dialogy. Celé to zasaďte do neumělých papírových kulis jako z Nauky o snech. Pořád to není ono? Přidejte hlas divadelního vypravěče, barvy jak z Kwaidanu a navrch hoďte gangstery a revolucionáře v červených maoistických montérkách. Výsledkem je Bunraku – povedený akční film, který trestuhodně zapadl a vy ho prostě musíte vidět.
Continue reading “Papíroví kovbojové, samuraj a rudá armáda”
