Archive | Vague Fiction: Historky z nádražky RSS feed for this section

Momento Václavské náměstí: Žraločci ve vlahém salátu

22 Čvc

Momento Václavské náměstí: Žraločci ve vlahém salátu

Svině v bramboráku: PŘEČTI SI PRACOVNÍ MEJL, MÁME TAM LUXUSNÍ SPAM!
Vlahý salát: Jaký spam myslíš? Tu jídelnu na Václaváku?
Svině v bramboráku: JO! To jsou JLV, to je vlastně nádražka!
Vlahý salát: Nezajdem tam na oběd? Dnes mají žraloka v tomatové soli….
Svině v bramboráku: Ach tak, takže v kolik?

(dále…)

Iláhábád: Jen počkej, zajíci!

6 Kvě

Iláhábád: Jen počkej, zajíci!

No jo, tady už jsem včera byl. Když jsem přijel autobusem z Čitrakútu. Nevšiml jsem si ale, že by tu byla nějaká nádražní hala. Natož nádražka. Tak co tahle hospoda? Je to přímo naproti zadnímu vchodu do stanice. Takže to prostě je nádražka, byť třetí kategorie. A je šuddh šákáhárí. Čistě vegetariánská. Konec diskuse, jde se dovnitř. Mám dvě hodiny do odjezdu. A před hodinou jsem se posilnil jednou knjazovkou.

(dále…)

Flip, Masarykovo nádraží: Ostrůvek pozitivní deviace?

27 Srp

Flip, Masarykovo nádraží: Ostrůvek pozitivní deviace?

Praha nebo Zlín, prašť jak buchni. Jméno Flip vždy indikuje podnik navýsost pochybný. Ale zatímco vietnamské štětky a italské pasáky z legendární zlínské diskotéky vyhnala přestavba, nádražka na Masaryčce suverénně přežila i rekonstrukci železniční stanice.

(dále…)

Magic Orient

22 Lis

Magic Orient

V letě jsme byli v Medugorije (Bosna a Hercegovina) a.k.a. Magic Orient (a protože Orient je zapadný konstrukt, nevadý to, že to vubec neni řadny Orient). Ale v tento město někdo někdy viděl_a Pani Marie. A proto lidi tam chodi a jezdi jak svině. To se jmuneje pout`.

(dále…)

Martin Tvrdý o knihách

12 Lis

Martin Tvrdý o knihách

Každej den koukám doma na svoji knihovnu. Neni nijak zvlášť veliká, něco kolem třiceti běžnejch metrů, což je prej asi 1500 knih, ale dostatečně velká na to, aby už nešla celá přečíst. Nijak mě to netrápí, knihy mě zajímaj i vizuálně, jako specifický výtvarný díla a do jistý míry je moje knihovna typografická sbírka. Je to pro mě i zhmotnění vědění, laskavý připomenutí toho, že informací je na světě mnohem víc, než se mi snaží namluvit internetovej provider.

(dále…)

Rasismus, zapatismus a šílený lidi

13 Zář

Rasismus, zapatismus a šílený lidi

„Tak kam to bude?“ otočí se na mě s žoviálním výrazem řidič taxíku. Jeho široký úsměv společně s i na místní poměry neobvyklým množstvím gelu na vlasy mně poněkud znervózňují. Vypadat jako hodně laciný a nepovedený klon Antonia Banderase tady sice patří k dekóru, ale pořád ještě jsem si na tu estetickou a čichovou smršť provázející mužskou polovinu populace v Mexiku úplně nezvykla. „Colonía Progreso“ odvětím a snažím se znít stejně žoviálně. Antonio vytřeští oči, pustí volant a jeho žoviálnost v tu ránu zmizí. S nefalšovanou hrůzou v hlase na mně na mně upře zrak a naléhavě pronese: „Ale to nemůžeš. Tam nemůžeš sama. Holky jako ty nemůžou samy do colonías. To nejde. Víš, co by se ti tam mohlo stát?“ Mluví pomalu a výrazně artikuluje, asi abych mu opravdu dobře porozuměla. „Ne. Co by se mi tam mohlo stát?“ hraju si na hloupou turistku jako vždycky a čekám, co přijde tentokrát.

(dále…)

Hólí Open Air: Fet, barvy a fotečky

8 Zář

Hólí Open Air: Fet, barvy a fotečky

Tak za týden to vypukne, lidičky! Barvičky, sluníčko a supiš muzička. Záplava barev, juchů! Těště se. A hlavně lajkujte!

Když na mě na Facebooku poprvé vypadla reklama, že se v Praze bude slavit Hólí, měla jsem radost. Vzpomněla jsem si totiž na svůj výlet do Indie. Jenže při prokliku dobře zacílené sociální reklamy mi došlo, že je to nejspíš jen další vykradená indická tradice. A pak jsem vlezla i na web festivalu a zjistila, že je to ještě mnohem, mnohem horší. Prahu čeká rádoby multi-kulti akce, na kterou půjdou lidi ze Sensation White v předloňských bílých hadrech a kde místo sjetých Indů na kanystry od oleje hraje techno.

(dále…)

Mrtvý klid nedělního odpoledne VI

31 Bře

Mrtvý klid nedělního odpoledne VI

Chvíli jsem na tu výlohu nevěřícně zíral. Až pak mi to došlo. Zrušili lahůdky Zemark na Václaváku. Místo nich teď na kolemjdoucí září logo pekárny Paul. Někteří lidi se zjevně nezastaví, dokud nevymýtí všechna normální místa ve městě, státě, na světě. Nová pekárna je jen malý krůček ke konečnému nastolení voňavé korporátní utopie, ale velký průser pro lidi, co měli rádi vlašák s rohlíkem.

(dále…)

Mrtvý klid nedělního odpoledne V

17 Bře

Mrtvý klid nedělního odpoledne V

Bílý nebo černý kouř? Nigerijec nebo Ital? Bude proti potratům úplně, nebo jen napůl? A už je to tady! Je z Argentiny, má smysl pro humor a jezdí autobusem. Prostě k sežrání. Události ve Vatikánu v poslední týdnech plní noviny a barva sandálů nového papeže nedá nikomu spát. Co na tom, že nový svatý otec je od toho starého k nerozeznání. „Je intelekuál, což prozrazuje již jeho fyziognomie – vysoké čelo a asketická tvář,“ ubezpečí nás Mladá Fronta. Kdo jiný než intelektuál by si ostatně mohl myslet, že adopce dětí homosexuálními páry je v rozporu s božím záměrem, že jo.

(dále…)

Mrtvý klid nedělního odpoledne IV

3 Bře

Mrtvý klid nedělního odpoledne IV

Hned po výstupu z metra na I. P. Pavlova ucítíte studenou směs cigaretového kouře, výfuků, moči, zatuchlých kabátů, mastného výdechu z KFC a mokrých novin. A pak na vás město začne mluvit a tahat za rukáv. Kluk s holkou hrajou písničky od Lucie, starší generace somráků už jen sedí a netečně zírá. Vedle nich zkoušejí štestí usměvaví vyběrači příspěvků na slepecké psy a lidská práva v Číně. Hipíci z povolání s peticí za lední medvědy se přetlačují se slizouny pasoucími mobilní tarify. Rohy jsou olepené několika vrstvami nabídek rychlých půjček, mezi nimi se objevují inzeráty osamělých stěhováků, instalatérů a vůbec lidí, kteří by rádi něco dělali, jenže nemají kde. Plakáty s Karlem už naštěstí někdo strhal.

(dále…)