Jejich tempo je vražedné. Abra, Abra, Abrakadabra!

Narvaná trička. Zlaté řetízky. Sviňsky dobrý! Hustý! Jseš pořád tak dobrej jako
tenkrát!
Kokosový stromeček vlající nad volantem stříbrné mazdy. Hej, byli jsme tenkrát dobrá kapela, měli jsme to dělat dál. Puch benzínu a levných deodorantů. Tepající beat rádia v dálničním motorestu Waldenau. Pizza s eidamem a vanilkové cornetto.

Continue reading “Jejich tempo je vražedné. Abra, Abra, Abrakadabra!”

Praha Smíchov: Oáza je kurevsky boží

Smíchovská Oáza je pojem. Ověřena generacemi pivních elitářů, klasických výpitků i obyčejných cestujících si stále drží své místo v podivuhodném kraji smíchovském. Hřejivá blízkost staropramenného pivovaru a stejný mok v kríglu pak jen ilustrují, že provozák je znalý pivních mravů a ví, co se sluší. Vlastně na mě padá smutek, že na této trase necestuji vlakem o něco častěji.

Continue reading “Praha Smíchov: Oáza je kurevsky boží”