Archive | Říjen, 2017

Bína: Nejlepší věci jsou skoro zadarmo

25 Říj

Bína: Nejlepší věci jsou skoro zadarmo

„Kamže to jedeš? Bína? Kde to je? A co tam budeš dělat?“
Přiznám se vám bez dalšího výslechu, železniční stanici na křižovatkách tras Guna–Katní a Bhópál–Džhánsí jsem si vybral hlavně proto, že první jmenovaná trať nevedla mým směrem, a v Džhánsí i v Bhópálu jsem už v nádražkách byl. Tak to je.

(dále…)

Čitrakút Dhám Karví: Kudy chodí dějiny

18 Říj

Čitrakút Dhám Karví: Kudy chodí dějiny

Ptáte se mě, proč po Indii tak rád jezdím železnicí? Inu proto, že vlak mi o téhle zemi řekne úplně všechno. Nebo aspoň skoro. Ve druhé třídě, ať už spací nebo sedící, poznáte celou Indii nejlíp a bez námahy, pokud tedy za námahu nepovažujete povalování na modré kožence.

(dále…)

Sny o vláčcích a králíčcích

15 Říj

Sny o vláčcích a králíčcích

Když jsem se od kamarádky, se kterou máme společný zájem o duch místa severních Čech, dozvěděla, že ubytovna na nádraží v Mostě už nefunguje, bylo mi to dost líto. Chtěla také místo okusit na vlastní kůži. Od pana provozovatele se v telefonu dozvěděla, že ubytovně bohužel skončil nájem v budově.

(dále…)

Hranice na Moravě: Ježišku na křižku

11 Říj

Hranice na Moravě: Ježišku na křižku

V sobotu odpoledne vyrážím z Valmezu do Brna a plán je jasný. Při posledním krátkém přestupu v Hranicích jsem zjistil, že tamní nádražka je znovu otevřena. A co víc, vrací se v plné formě. Tři různé „menýčka“ a otvíračka do devíti. Co chceš v městě přestupů víc. Tentokrát budu mít v Hranicích celou hodinu dvacet a před očima už mi tančí smažák, slivovice a arašídové křupky.

(dále…)

Most: Ticho, které prý léčí

4 Říj

Most: Ticho, které prý léčí

Nádraží v Mostě v sobě obsahuje všechno, po čem může unavený poutník toužit (snad kromě sexuálních služeb). A to „všechno“ donedávna zahrnovalo i ubytování ve zdejší výškové elegantně prosklené svobodárně, kde bydlívávali na směny sloužící ajznboňáci. Po chodbách ubytovny otevřené v posledních letech i pro běžné smrtelníky se proháněl králíček jednoho z nájemníků a pod okny duněly nákladní vagóny ČD Cargo. „To je všechno minulostí,“ svěřil mi po telefonu smutný hlas bývalého provozního, který budovu musel vrátit SŽDC, a dveře do 70. let minulého století se na nádraží v Mostě zase o kousek zavřely.

(dále…)