Autobusové nádraží Jihlava: zahrada hojnosti

24 Dub

Věčná škoda, že recenzujeme jen nádražky vlakové, řekla si KZ, když vstoupila do prostor jihlavského autobusového nádraží. Původně tu měla strávit hodinu a půl čekáním přestup, kterou hodlala prospat. Lapek Bufet jí ale spánku nedopřál.

První autobus vyjel z jihlavského autobusáku 28. května 1967. Tehdy to prý bylo jedno z nejmodernějších autobusových nádraží u nás. Dokonce tak moderní, že to provozovatele nejprve zkusili bez informačních tabulí. Když se jim tu začali ztrácet lidi (nádraží se v té době přezdívalo „malý labyrint“), cedule přidali. Dnes se do nádraží „pravidelně investují nemalé částky“, jak praví webový zdroj. A je to vidět, přátelé. Jihlavské autobusové nádraží má dokonce i svůj návštěvní řád, který tu visí vyvěšený. Provozovatelé se z fuck-upu s chybějícími informacemi zřejmě dlouhodobě poučili.

Na celém nádraží jsou KZ sympatické především dvě věci. První jsou lavičky, které nejsou homeless proof (tedy pobité nejrůznějšími hřeby a nerovostmi), a tedy se na nich dá pohodlně spočinout i horizontálně. Druhou věcí je sympatický Lapek Bufet, který má otevřeno ve všední dny od 5 do 18 hodin. Jde vpravdě o tepající srdce celé budovy. Lapek Bufet nabízí nezměrně bohatý pekárenský sortiment (až tak rozmanitý, že stojí promýšlet na změnu názvu na Lepek Bufet), guláš a nápojový sortiment obsahující překvapivě velké množství mléka. Mléko tu ostatně koupíte i samostatně – od krabice až po kapucínky. Vegané by jistě lomili rukama. A vězte, že ani ruce dvou dam za pultem se nezastaví. S každým příšedším autobusem se vytvoří fronta, takže jedna z dam sází do igeliťáků jemné pečivo a druhá markuje. A „další prosím“! Na nějaké vykecávačky není čas.

Sedadlová část Lapek Bufetu je kultivovaná plakáty s nápisem POHODLÍ a disponuje zajímavým sortimentem osazenstva. Od slečen zakusujících kobližku a pijících kapučíno z kelímku po starší pány typu štamgast, co sem chodí na sňídaňovou gulášovku. Leč pozor, nikoho jsem zde neviděla pít pivo ani jiný alkoholický nápoj, přestože je cedule o zákazu alkoholu pro nezletilé nechává tušit. Snad podpultovka.

S podivem totiž je, že jsem pivo nenašla ani ve vitrínách a stojanech. To je šokující především proto, že specialitou Lapek Bufetu je to, že je v jeho prostorech rozmístěno slovy devatenáct (!!!) stojanů s lahvemi s pitím. Plus lednice s mlékem.

Protože je po sedmé ranní, KZ více po pivu nepátrala a spokojila se s tím, že je tu hojnost lepku, mléka a snad i nějaké strdí by se našlo. A pokud ne, mohou ho suplovat sprostá INTIM lízátka ve tvaru penisu, která se vyjímají na pultu tak, aby je návštěvník spatřil jako první věc po příchodu do Lapek Bufetu. A zalapal po dechu.

Atmosféra: * * * *
Jídlo: * * * *
Pivo: nejspíš není, zato tu mají mlíko
Hajzly: * * * (za poplatek naproti bufetu)

Comments are closed.