Kořenov: železniční muzeum a griotka v PETce

12 Feb

Možná jste někdy viděli film Kalamita, který se natáčel na železniční trati Tanvald-Harrachov. Já jsem si ho v reálu prožil včera, když jsem se vypravil na běžkách z Jizerky na vlak. Asi pětikilometrová cesta z kopce mi v nefalšovaném blizardu zabrala skoro hodinu, než přede mnou z bílé tmy vystoupilo nádraží v Kořenově.

Sudety jsou podivný kraj. Kořenov je podivná vesnice, vytvořená uměle až v roce 1960 spojením několika menších obcí. A kořenovské nádraží je podivné místo. Cestujícího přivítají ruiny staré výtopny a obrovská nádražní dvojhala, v níž nechybí obrázky s krásami Krkonoš i Jizerek, ba ani gigantický státní znak. Zato je tu zavřená pokladna a o nádražce darmo mluvit. Ale pozor! Nenechte se tímto prvním dojmem odradit a z nádraží se nikam nevzdalujte! Zdatná náhrada nádražní restaurace na vás totiž číhá přímo v budově. Jen o dvoje dveře dál se skrývá železniční muzeum. Vynechat jeho návštěvu by byla věčná škoda a ani nemusíte být fanda do mašinek.

Žízeň tady zaženete lahvovým Svijanským 11° mázem za 17 korun, který si můžete dopřát buďto v pokojové teplotě, nebo chlazený v kýblu se sněhem. Největší specialita podniku, tedy griotka z PETky, bohužel byla v odpoledním čase mé návštěvy již vypita, a to jí prý ještě ráno bylo litr a půl. Žoviální pokladník Petr byl sice s počty trochu na štíru, ale možná jen zkoušel mou bdělost. Zato mi však bohatě rozšířil obzory. Za pouhou cenu piva jsem si mohl prohlédnout spoustu fotek, plánků, kolejí, luceren a dalších ajznboňáckých serepetiček. Princip ozubnicové výhybky jsem sice nepobral, ale zato už vím, že kořenovské nádraží je tak velké proto, že si to tudy za První republiky mašinky štrádovaly až do dnešního Polska. A když tady stavěly rychlíky, prý byly ještě delší než nádraží. Člověk se tu vůbec dozví docela zajímavé věci, například o havárii lokomotivy s válečnou kořistí nebo o pěti mrtvých dělnících zazděných v tunelu směrem do Desné. A při pohledu na některé fotografie zjistí, že půl metru čerstvého sněhu a pekelná fujavice ještě zdaleka nejsou nejextrémnější podmínky, které místní trať za dobu své existence zažila.

Atmosféra: * * * * *

Obsluha: * * * * *

Pivo: * * *

Jídlo: nelze hodnotit

Hajzlíky: * *

One Response to “Kořenov: železniční muzeum a griotka v PETce”