Nad polévkou Phở, díl 1.: Pho Vietnam

9 Dec

Startujeme další vágusí gastrorubriku. Ano, svět českého foodbloggingu je už dlouho posedlý vietnamskou kuchyní a ani my nesmíme zůstat pozadu. Jestli ale čekáte další rozbory struktury nudlí a růžovosti hovězího, jděte se vycpat na farmářský trh (sukovici na ně!). Víme, že více než jídlo samotné jsou důležité rozhovory, které nad ním vedete. Proto budeme v téhle rubrice nad mísami vietnamského vývaru zpovídat budoucí titány českého společenského života z řad našich přátel a známých. Těště se na postřehy o středoasijských diktátorech, vodních buvolech, discu, crustu, socialismu i haute couture.

Jako první vyrážíme do bufetu s všeříkajícím názvem Pho Vietnam na dolním konci náměstí Jiřího z Poděbrad. Mají to tam v pravém vágusím stylu, tj. na stojáka, s plastovými lžičkami a výhledem na polívku bublající v kuchyni. Společnost mi dělá Lenka, odborník na reklamu a hru na housle, budoucí marketingový superpadouch a žižkovská Ramona Flowers.

Vágus: Dáš si polívku.
Ramona: A nemůžu si objednat něco jinýho?
Vágus: Nemůžeš, objednávám já.
Ramona: Aha. Tak polívku.
Vágus: Emancipace je out. Mužský šovinismus jsou jednorožci zítřka. Dávám tomu tak patnáct let a každá salonní intoška bude chtít zástěru a plotnu.
Ramona: Ony to chtějí už teď.
Vágus: Dvakrát V1.
Obsluha: Fejednavakrat.
Ramona: Smím si dát citrónek?
Vágus: Smíš.

Ramona: Proč jsi chtěl být novinářem?
Vágus: Být jako Hemingway, Clark Kent, Sabina Slonková. Zachránit svět.
Ramona: To já chtěla taky.
Vágus: Marketingem?
Ramona: Chtěla jsem dělat reklamy proti kouření.
Vágus: Ale ty bývají dost hrozný.
Ramona: No právě.

Ramona: (hrabajíc se v polívce) … mi v tom nechutná ten koriandr.
Vágus: Koriandr je prastará součást evropské kuchyně. Stejně jako zázvor. Je zázvor ok?
Ramona: Jak se pěstuje zázvor?
Vágus: Na návětrných stranách šumavských hřebenů. Pod smrky. Určitě.
Ramona: Já ráda zázvorky.
Vágus: Já štramberské uši. Znáš?
Ramona: Znám.
Vágus: V Ostravě u stánku dělají štramberské uši plněné šlehačkou…
Ramona: Mám kamarádku z Hořic. Soused je Hovorka z Hovorkových hořických trubiček. Normálně, oni to rolujou pořád všechno ručně.
Vágus: Jako vágus.cz, to je taky autentická ruční práce.

Vágus: Co ty housle?
Ramona: Líbily se mi od té doby co jsem se jako puberťačka zamilovala do houslisty. Teď houslista miluje mě.
Vágus: Můžeš to nějak rozvést?
Ramona: Koukej, takhle nějak se držej housle.
Vágus: Aha. Můžeš to nějak rozvést?
Ramona: Housle jsou dost kontaktní sport …třeba takhle mě drží můj houslista (Ramona drží, Vágus drží).
Vágus: Aha.
Ramona: Tu polívku jde fakt celou sníst?
Vágus: (dojídá polívku)

Ramona: Až po půl roce jsem měla peníze na učitele.
Vágus: To je smutné. Polívku platit nemusíš. Ale cígo, cígo máš?
Ramona: Mám. Teď mě přeučuje, co jsem se pracně sama naučila. Třeba prstoklad.
Vágus: Máš hezké ruce.
Ramona: Ty taky.
Vágus: Opravdu? Jako malý jsem nemohl pít vodu z dlaní, všechna voda mi vždycky protekla mezírkami mezi prsty.
Ramona: To je smutné mít tak hubené ruce. Chceš dojíst mojí polívku?

Vágus: Víš, že Ho Či Min byl kuchař? V hotelu Carlton v Londýně. Od té doby asi ve Vietnamu dobře vaří.
Ramona: Ale komunistou se stal až ve Francii.
Vágus: Ve Francii taky dobře vaří.
Ramona: Myslíš, že byl někdy Ho Či Min v Čechách?

Ramona: Nikdy mě nenapadlo, že třeba takový Oldřich Nový byl stejně zhýralá celebrita jako ty dnešní.
Vágus: Furt lepší než Otakar Vávra opakující svou senilní historku o noci vášně s Adinou Mandlovou.
Ramona: Kokain.
Vágus: Opium.
Ramona: Koriandr.
Vágus: Zázvorky. Ty mě taky minule dost rozpálily.

Vágus: Když smícháš všechny psy dohromady, vypadne ti uralská liška.
Ramona: Fakt?
Vágus: Fakt.

_________________________________
HODNOCENÍ:
Vývar: * * * *
Maso: * * *
Ostatní věci v míse: * * * (hvězdička dolů za substituci limetky citrónkem)
Celkový dojem (duch strýčka Ho): * * * *

Comments are closed.